Karel Gott oslaví 80. narozeniny. Mnoho let říká: Mé krédo je žít

Narodil se 14. července 1939 v Plzni. Když se rozhodoval, jakou cestou se ve svém životě vydá, zatoužil po kariéře malíře. Sen se mu ale rozplynul poté, kdy se neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění na Uměleckoprůmyslové škole. Vyučil se tedy elektromontérem a věnoval se další zálibě, hudbě. Na malování přitom nezanevřel.

Již v padesátých letech se zúčastňoval nejrůznějších pěveckých soutěží a zpíval v pražských kavárnách. Při tom pracoval v ČKD. V roce 1960 ale z podniku odešel, přijali ho totiž na pražské státní konzervatoři a on tak vykročil na cestu profesionálního zpěváka.

„Mé začátky nebyly vždycky jenom veselé, proto na ně vzpomínám s opatrností. Jinými slovy, snažím se vzpomínat jenom na to hezké. Mezi takové zážitky patří i fakt, že jsem na scénu přišel v době, kdy byla u nás pop music mladá. Něco nového vznikalo, utvářelo se a lidé to chtěli slyšet. Toužili po populárních písničkách, jezdili na naše vystoupení z velké dálky, chtěli být u toho. V branži byla navíc přátelská, velmi kolegiální atmosféra a zdravá rivalita, žádná zášť. Spíš jsme se hecovali, kdo z nás bude lepší, a to nás motivovalo,“ vzpomíná Karel Gott v rozhovoru, který u příležitosti jeho životního jubilea poskytla médiím společnost Supraphon, jež vydává jeho alba.

První singl vyšel Karlu Gottovi v roce 1962. Byl to duet Až nám bude dvakrát tolik, který nazpíval s jazzovou zpěvačkou Vlastou Průchovou. V roce 1963 získal stálé angažmá v divadle Semafor, kde nazpíval svůj první hit Oči sněhem zaváté. Autorsky je pod ním podepsaná dvojice Jiří Šlitr a Jiří Suchý.

V divadle se Gott seznámil s Jiřím a Ladislavem Štaidlovými. I díky tomu se v roce 1964 začala psát historie jeho sbírky Zlatých a Českých slavíků. Na kontě má dvaačtyřicet prvenství, pět druhých míst a tři třetí. Prvního získal za rok 1963, i přesto, že v té době neměl vydanou ani jednu desku a v předešlém roce obdržel ve stejné anketě jen tři body.

„Na co z té doby vzpomínám nerad? Bylo by toho víc, ale je přece jenom jedna věc, i když jsem jí byl zpočátku vlastně ušetřen. Šéfredaktor televizní hudební redakce, skladatel, pianista a dramaturg Jiří Malásek, mi až o mnoho let později řekl, že vedle kladných dopisů chodila také spousta výhrůžných listů, které negativně reagovaly na má první televizní vystoupení. Dneska už to beru s humorem a nadhledem, ale kdo ví, co by se stalo, kdybych tehdy všechny ty dopisy četl. Ale současně si říkám, že to vlastně bylo dobře. Nejhorší totiž je, když člověk nevzbudí vůbec žádný dojem, ať už kladný, nebo záporný – a nikomu nevadí. To současně znamená, že je pro všechny naprosto nezajímavý,“ řekl Gott.

V té době vystupoval stále častěji v zahraničí, ve východním i západním bloku. V roce 1967 získal půlroční angažmá v hotelu v Las Vegas, přičemž navštívil i New York, Los Angeles a Hollywood. V USA se setkal s Frankem Sinatrou, Dukem Ellingtonem, Sammym Davisem jr. či Cher. Dostával tenkrát vážně míněné nabídky zůstat a budovat si kariéru v Americe. Vždy je ale odmítl.

Po vystoupení na mezinárodním veletrhu MIDEM v Cannes v roce 1968 o něm francouzský tisk psal jako o přírodním úkazu.

V roce 1968 odehrál Karel Gott první samostatný koncert v západním Německu a zanedlouho se stal jedním z nejúspěšnějších zpěváků v německy mluvících zemích. Jistě to bylo i proto, že tam zpíval a vydával alba v němčině.

„Prosadit se v zahraničí je těžké. Těžko se dá změnit názor světových producentů, kteří rozhodují o tom, koho koupit a koho ne. Prostě o naše hokejisty je ve světě zájem, o zpěváky a skupiny ne. Připadá mi to paradoxní, ale mám pocit, že v šedesátých letech byl o kulturní výměnu daleko větší zájem, než je dneska. A zdaleka to nebyla záležitost pouze několika privilegovaných zpěváků. Vzpomínám si, jak se to tehdy na Bratislavské lyře hemžilo nejrůznějšími hledači talentů, které mohl zaujmout prakticky kdokoli. V sedmdesátých letech začal zájem opadat, ale připadá mi, že byl pořád větší zájem než dneska. Svět je otevřený dokořán, ale zájem – až na několik čestných výjimek – chybí. A to se netýká jenom muziky,“ porovnal hudební éry.

V německy mluvících zemích je Karel Gott populární stále. Jednou z jeho nejznámějších písní tam je Die Biene Maja (Včelka Mája, 1977) od Karla Svobody.

Na vrcholu své kariéry byl Gott zřejmě v osmdesátých letech. V roce 1985 obdržel titul národní umělec. Když měl později roky největší slávy za sebou, neusiloval o to, zaujmout první místa v hitparádách, v nichž kralovali mladí a noví interpreti, ale zaměřil se na to, aby jeho písně byly kvalitní.

Pečlivě vybíral svůj repertoár, pečlivě zvažoval, v jakém stylu se představí a jak písničku prezentuje. Vždyť zpívá pop, klasiku, rokenrol, operní árie, jazz i lidové písně. V září 2008 nahrál coververzi písně Forever Young od skupiny Alphaville s německým rapperem Bushidem.

„Kolikrát mě napadne, že by něco šlo udělat líp nebo jinak. A netýká se to jenom dávných časů. Dám příklad. Před časem jsem dělal v Německu několik televizních a rozhlasových talkshow, a jen jsem vycházel ze studia, hned jsem věděl, co jsem ještě měl dodat a co říci lépe. Ale bylo málo času, musel jsem reagovat okamžitě. Ale obecně – kolik věcí já v životě mohl udělat jinak! Nebo do kolika věcí jsem se třeba vůbec neměl pouštět! Ale stalo se a vrátit to nejde,“ řekl Gott.

Jeho repertoár čítá stovku řadových a dalších více než sto alb výběrových. Posledním řadovým počinem je kolekce Ta pravá z roku 2018. K oslavě osmdesátin vyšly v červnu 2019 u Supraphonu také dva speciální výběry Singly/300 písní z let 1962–2019 a 80/80 Největší hity 1964–2019, obsahující jeho nejslavnější písničky včetně nového duetu s dcerou Charlotte Ellou Srdce nehasnou, ale i méně známé písně.

„Řekněme si upřímně, že bez přízně publika by to nešlo. Vlastně všechno, čemu se celoživotně věnuji, dělám pro své posluchače a diváky. Kdybych z jejich strany doslova fyzicky necítil – a to více než pětapadesát let – příznivou odezvu, nemohl bych svou práci už dávno dělat. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl zpívat a vydávat desky do osmdesáti let,“ uvedl Gott u příležitosti vydání dvou posledních kompletů.

Na otázku, jestli ještě po něčem touží, odpovídá: „Neřekl bych. Navíc když člověk po něčem moc urputně touží, většinou mu to stejně nevyjde. Prostě když se moc tlačí na pilu, je to často věci jenom na škodu. Jsem proto spíš příznivcem každodenní, často mravenčí a mnohdy neviditelné práce. Když se ale posléze výsledky téhle práce zúročí v úspěch, mám pokaždé radost jako malý kluk. A hudba, věřte mi, to je věrná milenka na celý život.“

Dne 7. ledna 2008 se oženil v Las Vegas s dlouholetou partnerkou Ivanou Macháčkovou, se kterou má dcery Charlottu Ellu a Nelly Sofii. Z předchozích vztahů má dcery Dominiku a Lucii. Zpěvák je od roku 2010 dědečkem syna dcery Lucie.

V říjnu 2015 mu diagnostikovali zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, takzvaný Non-Hodgkinův lymfom. Podstoupil náročnou léčbu a po nějakém čase se mu podařilo nádor s pomocí lékařů zdolat.

Může se Vám hodit na Zboží.cz: