Článek
Skálu vybrala mezinárodní porota z pěti finalistů. Svůj krok odůvodnila těmito slovy: „Porota ocenila Skálův soustředěný a důsledný konceptuální přístup. Skálovy práce často nárokují plnou pozornost diváka, zároveň se však vyznačují vůlí komunikovat. Porota rovněž ocenila vyzrálý přístup, jakým dokázal do své současné tvorby zapojit literární postupy a obsahy…“
Skálův projekt spočívá v kombinaci jeho textu jakožto osobitého objektu s videoprojekcemi. Autor balancuje na hraně mezi výtvarným uměním a literaturou, jasně prezentuje silnou fascinaci jazykem jako svébytným komunikačním kódu.
„Texty společně souvisejí. První je z budoucnosti, o archeologovi v New Yorku, další jsou o významu fotografie a definitivním odmítnutí malby, čtvrtý znázorňuje chybu ve čtení,“ řekl autor Právu.
Mezi dalšími finalisty byli Tomáš Džadoň s instalací, v níž představuje maketu rozloženého panelového bytu svých rodičů v reálné proporci, a video s obousměrnou řekou; dvojice Jiří Franta a David Böhm s překvapivým projektem kresby na stěně; Petra Herotová s projektem pátrajícím po osobě stejného jména a Alena Kotzmannová, která na terasu DOX umístila 14 metrů dlouhý zrezivělý trup nákladní lodi se zahradním domkem na palubě.
Skála si kromě diplomu odnesl šek na 50 tisíc korun na další umělecký rozvoj, šestidenní stipendijní pobyt v New Yorku a 100 tisíc korun na realizaci výstavy, katalogu nebo dalšího projektu během roku 2010. Práce všech finalistů jsou do 10. ledna 2010 vystaveny v DOX. Cena Jindřicha Chalupeckého je udělována od roku 1990, kdy její vznik iniciovali Václav Havel, Teodor Pištěk a Jiří Kolář.