Článek
Vybavuje se vám s pohledem na každou z těch šesti desek nějaký příběh?
Nevím, jestli je možné hovořit rovnou o příběhu, to je možná silné slovo. Každá deska vznikala v jiné době, v jiných souvislostech a s jinými lidmi. První album Blues In Soul vzniklo na podzim roku 1968. Nové vydání obsahuje i některé bonusy a právě na nich je vidět, co dokážou s lidmi, kteří mají talent a ambice, udělat tři čtvrtě roku práce.
Některé ty bonusové nahrávky vznikaly jako naše první souboje s nahrávacím studiem už v lednu toho roku. Moc jsme to neuměli, naši technici také ne, a tak jsou některé písničky pro mě dodnes velkým otazníkem. Rozdíl mezi nimi a studiovým albem, nahraným jen o několik měsíců později, je obrovský.
Blues In Soul je jediná z desek, která je nazpívaná v angličtině. Šlo to v roce 1968 bez problémů?
Šlo to až někdy do roku 1969. Pak se to zlomilo a najednou to byl problém. V době, kdy jsme začali chystat druhé album Město Er, už bylo jasné, že se anglicky natáčet nesmí.
Vadilo vám to?
Strašně, byl jsem přesvědčený, že angličtina je nutná. V té době jsem vůbec neměl ambice zpívat česky. Byl jsem mladý člověk, který byl přesvědčený o své jediné pravdě. Chtěl jsem dělat svou muziku a zpívat ji anglicky. Mimochodem, myslím si, že Blues In Soul byla vůbec první ucelená rhythm'n'bluesová deska u nás. Později mi ale došlo, že je báječné, že mohu zpívat česky.
Uměl jste dobře anglicky?
Trochu ano, ale dokonalý jsem nebyl. Měl jsem různé poradce. Jedním z nich byla má vzdálená příbuzná, rodilá Angličanka, která u nás studovala bohemistiku. Požádal jsem ji o překlady textů svých tehdejších oblíbenců.
Ona mi ale řekla, že to nejde, protože tomu Ray Charlesovi naprosto nerozumí. Než jsme začali album Blues In Soul natáčet, texty se nám podařilo sehnat. Na té desce byla jen jediná naše původní písnička, a to ještě instrumentálka. K vlastní tvorbě jsme dospěli asi o rok a půl později.
Na desku Město Er vám napsal text básník Josef Kainar. Jak jste se s ním umělecky spojili?
Byli jsme první, kteří ho přiměli k psaní textů pro rockovou hudbu. V té době vůbec nepsal, byl v těžké depresi a byl na tom špatně i fyzicky. Bydlel na Dobříši, ale několik let už byl mimo oběh. Tehdy asi špatně nesl to, že ho nominovali na předsedu normalizačního Svazu spisovatelů.
Když jsme za ním přijeli, zprvu jakoukoli spolupráci odmítal. Nakonec jsme ho ale přesvědčili muzikou, kterou jsme mu pouštěli. Komunikovali jsme tak, že jsme mu dodali nahrané fragmenty nazpívané s klavírem a on na ně napsal text. Tím vlastně vstoupil do rockového světa. Teprve rok nato vzniklo album Kuře v hodinkách skupiny Flamengo, na kterém se jako textař podílel také.
Zlepšil se vstupem do bigbítu jeho zdravotní stav?
Podívejte, pro mě to byl Pan Kainar. Mně bylo třiadvacet, jemu padesát. Těžko můžu hodnotit, jestli jsme mu tím impulzem k textování nějak pomohli, to by byla spekulace. Ale měl jsem pocit, že ho to chytlo a bavilo, protože jinak by to asi neudělal. Bohužel už dlouho nežil, ani to Kuře v hodinkách nedodělal. Zemřel v roce 1971.
Na desce Kolej Yesterday jsou tři velké hity, titulní skladba, Bitva o Karlův most a Blues o spolykaných slovech. Jaký k nim máte vztah?
Řeknu to slovy Franty Čecha: Každý člověk je samozřejmě rád, když hity má, a může stokrát tvrdit, že mu o ně nejde. Proto mám ty písničky rád a jsem pyšný, že je pětadvacet let po jejich vzniku lidé znají, zpívají si je a v rádiu je hrají víc než v době, kdy jsme je napsali. To je trochu ironie osudu. Maximálně mi může být líto, že se hity nestaly jiné skladby z mých prvních desek, ty, které mám osobně rád.