Hlavní obsah

Hradecká Galerie moderního umění změnila tradiční koncept expozic

Právo, Ludmila Žlábková

Výstava má člověka naučit číst umění, domnívají se galeristé z Hradce Králové a obnovují koronavirem zastavený provoz Galerie moderního umění zbrusu novou expozici. Ve dvou patrech provede návštěvníka českým moderním uměním od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Ovšem žádné chronologické řazení stylů, nýbrž specifický charakter tvorby vybrané dvacítky umělců a umělkyň.

Foto: Ludmila Žlábková, Právo

Kurátorka Petra Příkazská, autorka výstavy Minulé století - dvacet osobností i katalogu, který byl k výstavě vydán.

Článek

„První část se nazvaná Minulé století – dvacet osobností se zvolenou metodou přibližuje renesančnímu názoru, podle něhož originalita projevu autorů utváří podobu umění dané epochy,“ naznačila motivaci při koncepci výstavy její autorka Petra Příkazská.

Návštěvník prochází expozicí jako knihou, jakýmsi 3D atlasem, v němž nechybí texty, citáty, ale hlavní roli samozřejmě hrají výtvarná díla. Při výběru dvacítky konkrétních autorů byl kladen důraz i na jejich vztah s Hradcem Králové, potažmo regionem východních Čech. Velká pozornost je v rámci výstavy věnována ženám, které právě v minulém století dosáhly určité rovnoprávnosti. „Vedle děl známých umělkyň, mezi něž patří Toyen, Adriena Šimotová, či Věra Janoušková, jsou zastoupeny i práce autorek, které zatím stojí spíše stranou oficiálních dějin umění, jako Jitka Svobodová nebo Augusta Nekolová,“ dodala Příkazská.

Zvukový záznam kresby

Vedle jedné zápůjčky z Národní galerie a pardubické Východočeské galerie jsou vystavená díla majetkem Galerie moderního umění. Jen ještě jeden exponát se vymyká. Zapůjčil ho Milan Grygar, výtvarník, který v 60. letech začal experimentovat s dalšími vjemy výtvarného díla.

„Díla vnímáme především jako daný předmět. Ale ony se neobjevily z ničeho nic. Vznikaly a tento zrod byl provázen zvuky, například tahů štětcem. Právě Milan Grygar se zaposlouchal do zvuku dřívka, kterým tvořil kresbu a začal to nahrávat. Takže jeho výtvarné dílo nyní existuje jak v tradiční kresebné podobě, tak i ve zvukové stopě. A takto autentická nahrávka je rovněž součástí expozice,“ upozornila Petra Příkazská.

Posledních padesát let

V dalším patře, které je věnováno umění současné střední a mladé generace, se prostorové řešení expozice proměnilo. „Někdy od konce 60. let vstupují do výtvarného umění nové typy médií a způsoby uměleckého vyjadřování jako performance, videa nebo fotografie. Proto jsme se rozhodli, že dominantním prvkem tu budou dva boxy uprostřed prostoru. Jejich cílem je prezentace prací pohyblivého obrazu,“ prozradil architekt Tomáš Svoboda.

Autorem koncepce této části, nazvané Posledních padesát let, je kurátor Tomáš Pospiszyl.

„I on téma pojal netradičně. Především opustil pokusy vyprávět příběh současného umění chronologicky nebo na základě vývoje forem. Ostatně vzrůstající různorodost výtvarných projevů nám brání nalézt v něm jednotný vizuální styl. Expozici proto uspořádal spíše tematicky nebo jako slabikář různých přístupů a tendencí současné umělecké tvorby s důrazem na rozmanitost jazyka jednotlivých autorů a autorek,“ míní ředitel galerie František Zachoval s tím, že diváci tu zhlédnou jak díla tradičně prezentovaných autorů, jako Milan Knížák nebo Margita Titlová, tak i práce mladých umělců: Matyáše Chocholy, Anny Hulačové a dalších.

Akvizice za pět milionů

Podstatná část vystavených děl pochází z nových akvizic. Díky příspěvku ministerstva kultury zakoupila galerie v posledních dvou letech 184 děl současných umělců za více než 5 milionů korun. Řada nově získaných děl spadá právě do kategorie pohyblivého obrazu – mezi nimi například Modely vesmíru Zbyňka Baladrána nebo Večeře s Malevičem Daniela Pitína.

Obě dlouhodobé expozice budou přístupné do září 2023.

Může se vám hodit na Firmy.cz:

Výběr článků

Načítám