Hornické město, které se propadá, i únos syna slovenského prezidenta ve filmech z Ji.hlavy

Mezi atraktivní snímky letošního ročníku patří určitě Skutok sa stal slovenské režisérky Barbory Berezňákové. Vrací se k únosu syna slovenského prezidenta Michala Kováče a vraždě svědka Róberta Remiáše. Pachatelům udělil milost Vladimír Mečiar.

„Ten film není jen o vraždě a únosu. To, že se věc jakoby nestala, navzdory skutečnosti, že kolem zůstalo několik mrtvých, ovlivňuje slovenskou společnost a lidské osudy dodnes,“ myslí si režisérka.

Ekologické téma zastupuje mimo jiné Kiruna česko-švédské režisérky Grety Stocklassy. Severské město Kiruna se propadá kvůli těžbě železné rudy. „Těžba se pořád finančně vyplatí, takže politici rozhodli, že město musí ustoupit,“ uvedla autorka.

Nově se sekce Česká radost otevřela i pro české filmy, jejichž režisér není české národnosti. „I díky této změně představí letošní Ji.hlava snad nejpestřejší nabídku výrazných českých dokumentů uvedených ve světové či české premiéře. Česká dokumentární scéna se navíc obohatila o novou generaci tvůrců, kteří své filmy letos představili třeba na festivalu ve švýcarském Nyonu,“ uvedl ředitel festivalu Marek Hovorka.

V Česku dlouhodobě žijící francouzský režisér a producent Artemio Benki představí v Ji.hlavě svůj režijní celovečerní debut Sólo. Sleduje v něm životní i umělecký osud talentovaného argentinského klavíristy Martína Perina, jehož slibnou kariéru ovlivnil dlouhodobý pobyt na psychiatrické klinice v Buenos Aires. „Je to příběh o lidské křehkosti, zranitelnosti, ale i odhodlání,“ tvrdí Benki o své celovečerní prvotině. „Svým filmem jsem chtěl přispět k destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a k rozostření hranice mezi tím, co je dnes běžně vnímáno jako normální, a co už nikoli,“ dodává režisér, jehož snímek měl světovou premiéru na festivalu v Cannes.

Zvláštního uvedení se letos v Ji.hlavě dočká dokumentární esej klasika české kinematografie Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. Mnohahodinový film, autorův devátý, sleduje ve čtyřech částech současnou českou politiku, filozofii, náboženství a umění.

Honeyland makedonské dvojice Tamara Kotevska – Ljubomir Stefanov vypráví o ochránkyni včel Hatidze, která žije se svou starou a nemohoucí matkou v makedonských horách a chová včely. Jennifer Baichwal, Nick de Pencier a Edward Burtynsky z Kanady ve snímku Anthropocene: The Human Epoch sledovali ve dvaceti zemích šesti kontinentů, jak člověk svou činností ovlivňuje ekosystém planety.

Ji.hlava uvede také všechny filmy amerického avantgardisty Mana Raye.

„Ještě v osmdesátých letech byl Man Ray považován za autora pouze čtyř filmů. Ovšem v pozůstalosti jeho přítelkyně Ady Fidelin byly objeveny další unikátní snímky, umožňující vstoupit jak do jeho soukromého světa, tak jeho tvůrčí dílny. Sledovat tak můžeme například hádku Pabla Picassa s Paulem Éluardem při věštění z ruky,“ popsal dramaturg David Čeněk.

S Manem Rayem pak souvisí další přehlídka, věnovaná erotice v dokumentárním filmu. Připomenuti budou jednak klasici jako Kenneth Anger, Carolee Schneemannová a Peter Tscherkassky, jednak méně známí autoři, jejichž díla budou u nás k vidění na plátně vůbec poprvé,“ dodala

„Uvažování o tělesné touze, přitažlivosti a projevech fyzické lásky je v avantgardní kinematografii vedle práce s nahým lidským tělem zpodobňováno mnoha dalšími motivy a postupy: je problematizovaný vztah společnosti k zobrazování nahoty a sexu, zdůrazňovaná různost v podobě queer erotiky nebo kritizována cenzura vyjadřování o tělesnosti v uměleckých dílech,“ přibližuje přehlídku její dramaturgyně Andrea Slováková. „Letošní retrospektiva ukáže toto rozpětí od čisté vizuální radosti z nahého těla po radikální politické manifesty.“

Sekce Konference Fascinace se věnuje Ukrajině. „Na Ukrajině neexistoval v poválečném období experimentální film, který by korespondoval se světovými avantgardami, ale na okrajích oficiálních struktur, na filmové škole i mimo státem kontrolovaný systém vznikaly radikálně poetické snímky, hybridní díla kombinující alegorie, výraznou vizualitu, inscenaci, performanci, dokumentární pozorování či situačnost,“ dodala Slováková.

Kdo bude unaven filmy, může navštívit i několik koncertů.

„Představíme české tvůrce, kteří pracují se zvukem skutečného světa,“ vysvětluje dramaturg „off-screen programu“ Pavel Klusák a vypočítává: „Miloš Vojtěchovský, osobnost s dlouholetým významem pro domácí scénu zvukového experimentu, připravil procházku Jihlavou se zvuky komunikujícími se smartphonovou aplikací. Vokalistka Lucie Páchová využívá v triu LoveMe své nahrávky z Ugandy a Konga; v sekci terénních nahrávek vystoupí i Jiří Suchánek a Tomáš Šenkyřík. Ze Slovenska se představí tamější zásadní naivisté: Džumelec čili Erik Sikora, aktuálně nominovaný na výroční Cenu Oskára Čepana, a výstižně kritický i nadreálně groteskní Samčo, brat dážďoviek.“

„Současný evropský experiment reprezentuje kytarista Kim Myhr (Norsko), improvizátor na bicí Ingar Zach (Norsko) a Billy Roisz (Rakousko), která v reálném čase koncertu proměňuje zvuk vlastního srdce v živé video,“ uzavřel Klusák.

Do 23. září lze zakoupit festivalovou akreditaci za zvýhodněnou cenu 600 Kč, více na www.ji-hlava.cz.