Článek
Hodinářův učeň přináší klasický pohádkový příběh o boji dobra a lásky se zlem, lakotou a podlostí. Hlavní postavou je mladík Urban, nad jehož kolébkou se kdysi sešly tři sudičky: dva dobří duchové osudu mluvili o bohatství a lásce, zlá sudička o chudobě a nekonečných strastech.
Z Urbana se brzy stal sirotek, kterého se ujal lakotný mistr hodinář a vzal ho k sobě do učení. Když Urban dospěl, zamilovali se do sebe s hodinářovou dcerou Laurou a svatba byla na spadnutí. Mistr ale stanovil podmínku: pošle svého učně do světa s úkolem hledat bájné hodinky, které umí varovat před smrtí. Nikdo neví, jestli hodinky vůbec existují, ale pokud je Urban nepřinese, Laura se jeho ženou nikdy nestane.
Mladík se tedy vydává na dalekou cestu plnou překážek a úkolů a v patách má své tři sudičky, z nichž dvě mu pomáhají a jedna škodí.
Panoptikum v Lednici
„První nápad přišel po natáčení filmu Rozkoš, kde jsem pracovala s Václavem Neužilem i Jaroslavem Pleslem a pořád jsme se bavili o tom, že bychom rádi společně natočili něco odlehčenějšího. Začala jsem psát scénář pohádky, ale trvalo pět let, než se vyvinul do finální podoby,“ řekla Rudolfová a k hotovému filmu dodala:
„Hodinářův učeň vypráví o hrách osudu, lásce, hamižnosti, zlobě, ale také o odvaze, šikovnosti a dobrotě hlavních hrdinů. Myslím, že tradice české filmové pohádky je stále živá, má co nabídnout a je možné ji vyprávět bez podbízivosti a přeslazených klišé. Chtěli jsme natočit pohádkový příběh, ve kterém je dostatečný prostor pro humor a komediální situace.“
Spousta dobrých zpráv
Ústřední dvojici hrají Michal Balcar, pro kterého to byla teprve třetí filmová role (debutoval v Revivalu a hrál Jiřího Palacha ve filmu Palach) a slovenská herečka Dana Droppová, která se před kamerou objevila poprvé.
„Když se dostanete do společnosti herců, kteří hrají v této pohádce, je to opravdu krásné. Všichni mi jako nováčkovi pomáhali. Ale bylo to i fyzicky docela náročné. Lezl jsem po Panské skále, pral se v hospodě, běhal za Lichoradkou po polích a kopcích…,“ zavzpomínal na natáčení své první pohádky herec.
Zlá sudička Jana Plodková a hodné sudičky Václav Neužil s Jaroslavem Pleslem
Do role zlé sudičky obsadila Rudolfová Janu Plodkovou, která si Lichoradku ráda vychutnala. „Jitka má velký smysl pro humor, do textu se jí ho podařilo velice dobře dostat a když pak na place její text ožil, mnohdy se stalo, že jsme ho společně ještě lehce dotáhli.“
Dvě dobré sudičky, bratry Rodovoje a Rodovíta, hrají Václav Neužil a Jaroslav Plesl. „S Jitkou jsme si slibovali, že spolu nějaký film natočíme, a když přišla s Hodinářovým učněm, byla to vlastně jedna dobrá zpráva za druhou. Od toho, že je to pohádka, přes to, jaký je scénář, až po lokace a další obsazení. To už byla jen čirá radost,“ řekli shodně oba herci.
Oběma film předepisuje hodně převleků, často mění kostýmy.
„Největší proměna byla na siamská dvojčata. To bylo dost náročné, museli jsme potlačit i jisté fyziologické projevy lidského těla, svazovali nás obinadlem k sobě, nemohli jsme jít ani na záchod,“ vzpomínal s úsměvem na natáčení Plesl a všichni herci ocenili práci kostýmního výtvarníka Marka Cpina.
Michal Balcar
„Možná to byl opravdu on, kdo mě k té postavě přivedl,“ řekl Preiss. „Nejdřív jsem měl pocit, že hodinář je takový zchudlý šejdíř, který touží po penězích, ale on je to zámožný muž, velmi zámožný. Měl jsem například velice drahé hodinky a když jsem vcházel do kočáru, zjistil jsem, že má stejné polstrování jako moje vesta. To jsou sice detaily, ale velice důležité, protože dnes už se u filmu skoro nikdy nedočkáte toho, aby šili kostýmy přímo na vás -a tady se to opravdu stalo.“
Celá pohádka je velmi výpravná, má silnou vizuální stránku a tvůrci si práci rozhodně neusnadňovali. Když například hodinář prochází domem, jde z kuchyně, kterou natočili v Dolních Beřkovicích, do ložnice, která je v Doksanech a když vyjde na zahradu, je to v Uherčicích u Znojma.
Pohádka pro všechny
Točilo se i na Panské skále u Kamenického Šenova, v tajemných skalách Kokořínska, na zámku v Dolních Beřkovicích, v gotickém kostele v Horní Řasnici, na zámku v Uherčicích u Znojma, v Klentnici či v Lednici. A Viktor Preiss velmi ocenil i práci filmového architekta Martina Kurela, byť tu chvíli ještě nevěděl, že ten se premiéry bohužel nedožije: zemřel náhle 4. července vzápětí po představení filmu na festivalu.
Michal Balcar a Dana Droppová
Rudolfová ještě zdůraznila, že pohádka by měla být pro celou rodinu. „Snažila jsem se to udělat tak, abych se na pohádku i jako dítě chtěla dívat a abychom se u toho zároveň vraceli ke klasickým pohádkám z dětství. Moje vlastní děti už film viděly, sice v ještě nehotové podobě, ale i tak jsem měla radost, že reagovaly tam, kde reagovat měly. Ale chtěla bych, aby to zajímalo i rodiče,“ řekla režisérka a producent Pavel Berčík dodal: „Když dítě na začátku neuvěří postavám, ztratíme ho. Ale děti chodí do kina s rodiči, a tak musíme myslet i na ně, příběh musí mít pohádkovou logiku.“
Diváci uvidí Hodinářova učně v kinech od 15. srpna.
Může se Vám hodit na Zboží.cz: