Článek
Kdy se zrodil nápad na napsání knihy?
Nebyl to jediný okamžik. Nápad se vyvíjel poměrně dlouhou dobu. Celý můj zájem o veřejnou diskusi týkající se lidské sexuality vznikl asi před patnácti lety, když jsem byl v Austrálii. Tehdy jsem vnímal, jak jsou tam lidé svobodní a otevření ohledně této oblasti. Když jsem se vrátil zpět do Čech, cítil jsem kontrast v tom, s jak velkým nepochopením významu sexuality tu lidé žijí. Určité pokrytectví, které se ohledně erotiky a sexuality ve společnosti děje, mě ale dráždilo už od dětství.
Začal jste hledat způsoby, jak na téma problému tabuizování lidské sexuality upozornit?
Ano. Nejdříve jsem začal fotit erotické fotky. Ne porno, ne akty, ale erotické fotografie, ve kterých je životadárná sexuální energie. Časem jsem zjistil, že pouze fotografiemi nedokážu zcela vyjádřit to, co bych rád. Tak jsem hledal jiný způsob, jak lidem ukázat, že sexualita není sprosté slovo a že všemu, co má nádech erotiky, nelze dát nálepku toho, že se prostě jedná o nějakou sprosťárnu.
Nakonec jsem po letech sledování zdejší společnosti zjistil, že je spousta zajímavých lidí, kteří dělají něco, co se oblasti sexuality dotýká, ale společnost o nich a jejich práci moc neví. A právě tyto lidi a jejich příběhy veřejnosti v naší knize představujeme.
Co jiného tyto lidi kromě tématu sexuality spojuje?
Spojuje je ještě jedna věc, a to je odvaha. Také bych možná řekl, že je pojítko v tom, že mají vůli a vytrvalost překonávat různé předsudky. Mnoho lidí trpí stigmaty, která vznikla z jejich potlačované sexuality. Rádi bychom čtenářům ukázali, že existují způsoby, jak se s tím vypořádat. Že je možné to přetavit v něco užitečného.
Jaké jsou nedostatky v oblasti vnímání lidské sexuality v naší společnosti?
Cítím nedostatek především v oblasti vzdělávání. Přijde mi nebezpečné, že se lidé o tomto tématu nebaví s dětmi v rovině, kterou by si zasloužily. Děti a dospívající pak získávají informace jinými způsoby. Nejjednodušším je samozřejmě pornografie, které je a vždy bude na internetu spousta.
Estetická, umělecká a vzdělávací erotika a vzdělávání v oblasti sexuality naopak bývají z internetu i veřejného prostoru vytlačovány. Lidé nad důsledky toho, jak se zobrazováním našich těl nakládáme, ale moc nepřemýšlejí. Nedochází jim, kam to může sklouznout. Že označováním nahoty jako nevhodného obsahu lidstvo připravíme o nové Picassy, Vigelandy, Saudky nebo Klimty. Naše těla a pocity ale žádný nevhodný obsah nemají.
Ve společnosti cítím nedostatek ochoty naslouchat druhým a vnímat to, že to mají nebo mohou mít i jinak. Netýká se to zdaleka jen tématu sexuality. Jsme v naší společnosti hodně zaměření sami na sebe a na své názory, ze kterých nejsme často ochotni slevovat. Je to vidět v celé naší společnosti. Je rozpolcená, nedůvěřivá. Mnozí lpí na svých názorech a postojích bez ochoty připustit, že z pohledu druhého může svět vypadat jinak.
Bojíme se pravdy a toho, že nám někdo sebere jistotu, když naše názory zpochybní. Proto chceme s Bohemian Taboo otevírat tato témata a diskusi. Jedině tak se dají problémy řešit. Když před nimi budeme zavírat oči, nevyřešíme nic.