Článek
Jak jste se dostal k focení Angely Merkelové?
Nebylo to tak, že jsem si fotografování Angely Merkelové sám vybral. Všechno bylo na zadání mezinárodní agentury EPA, pro kterou pracuji. Focení probíhala na zakázku v rámci zaznamenávání každodenního politického zpravodajství.
Kolik let jste ji dokumentoval?
V Německu to bylo přesně pět let, když nepočítám pár předešlých focení, ještě když jsem pracoval pro EPA v Praze. Poprvé jsem Angelu Merkelovou fotografoval v roce 2008, když se oslavoval vstup České republiky do Schengenu. Ona tehdy přijela na hraniční přechod Trojmezí nedaleko Liberce.
Dostal jste se k ní někdy sám?
Asi třikrát. Velké tiskové agentury se někdy střídají na akcích, které jsou skoro nepřístupné i pro média. Zejména v období pandemie se pro novináře velice omezovaly. Několikrát přišla řada i na mě. Například když měla Merkelová videohovor při zahájení konference mezi státníky z její kanceláře v Berlíně, nebo když sama uctívala památku obětí druhé světové války.
Existují nějaká pravidla pro focení nejvyšších představitelů Německa?
Vše je velmi hlídané a pečlivě naplánované. Existuje dokonce vládní zaměstnanec najatý na to, aby zorganizoval, jak bude například vypadat setkání s jiným státníkem. Tento člověk je bývalý fotograf, a proto se snaží vizuálním médiím situaci ulehčit. To znamená vybrat dobré osvětlení nebo vhodně zvolit to, co bude v pozadí.
Mluvíme ovšem jen o akcích organizovaných německým kancléřstvím. Vše ostatní, třeba zasedání parlamentu, takto organizované není. Mě jako fotografa samozřejmě zajímají okamžiky, které nemají tu strojenost. Takových momentů ale bylo velice málo a fotografie s nimi jsou k vidění na mé výstavě. Jde spíš o reportážní portréty.
Jak se chovala k fotografům v Německu ochranka kancléřky?
Ochranka je velice korektní, stejně jako německá média. Nikdy jsem nezaznamenal nějaký incident s fotografy. Fotografové, kteří mohou fotit kancléře, musejí mít také speciální akreditaci a jsou prověření bezpečnostními orgány.
Většinou mají přístup jen tiskové agentury a pár volných fotografů, kteří fotí politiku pro velké noviny a časopisy.
Jezdil jste s kancléřkou i mimo Německo?
Bohužel nejezdil. Má domovská agentura má v každé zemi svého fotografa, takže není potřeba nikoho vysílat.
Jaké má Angela Merkelová v Německu renomé ať už mezi fotografy, či mezi obyčejnými lidmi?
Mezi fotografy velice dobré. Není arogantní, k médiím je většinou velice korektní. Fotografům ovšem moc nevyhovuje, že je velice plachá a nemá ráda velká gesta. Fotku si opravdu musíte vyčekat.
Jak je oblíbená u lidí, to je možná už otázka pro jiný rozhovor. Velice se to liší region od regionu nebo od společenské vrstvy. Podporu má však stále velikou, mnozí se domnívají, že s ní v čele by strana CDU patrně vyhrála i loni.
Budete pokračovat ve focení dalších představitelů politického života?
Pravidelně fotografuji v Bundestagu a stranické špičky vládní koalice. Také jsem začal pokrývat události spojené s novým kancléřem Olafem Scholzem, který se fotografuje samozřejmě jinak než bývalá kancléřka.
Která v Praze vystavená fotka Angely Merkelové se vám nejvíce povedla?
Mám rád fotografii, na které kancléřka stojí proti mně mezi sloupy v berlínském památníku Neue Wache. V ten moment jsme v podstatě stáli proti sobě tváří v tvář a ve vzduchu byla cítit tíživá atmosféra smuteční události. Fotografoval jsem ji potom, co se klaněla obětem druhé světové války.
Mám rád i fotografii, na které jsou zachyceny jen její ruce, jimiž si drží kabelku. Ta se dostala třeba na obálku týdeníku Focus nebo na obálku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Může se vám hodit na Firmy.cz: