Festival uvede 277 dokumentů, věnuje se Havlovi, Ukrajině i Kurdům

V sekci Česká radost se představí mimo jiné film Viva video, video viva Adély Komrzé. Sleduje v něm svého dědečka Radka Pilaře a počátky video artu.

„Je znám přes Rumcajse a Manku, kreslením postaviček si vydělával a všechny peníze utápěl v tom videu, kterým byl posedlý. Snažila jsem se, aby to nebylo pateticky vzpomínací. Aby se protagonisté rozmluvili svobodně, jako přistupovali k videu,“ řekla v úterý režisérka.

Radovan Síbrt natočil film Postiženi muzikou o hudební skupině zdravotně postižených The Tap Tap. Podle tvůrců je to sonda do života aktivních lidí s hendikepem. Jejich životy jsou „zároveň obyčejné i inspirativní a neobyčejné“.

Robert Sedláček přiveze do Jihlavy film Soud nad českou cestou. Přemýšlí o posledních 30 letech od revoluce formou fiktivního soudu. „Je tam porota i soudce, herci obžalovávají a vypočítávají způsobem podvratným i demagogickým, co se zvoralo. Druhý právník dělá reklamu na to, že se to nezvoralo. Že je lidská podstata to, kde jsme dneska. Soudce hraje Alois Švehlík,“ vysvětlil Sedláček.

Režisér Petr Jančárek pak uvede film Tady Havel, slyšíte mě? S odstupem času se věnuje posledním letům Václava Havla. „Má to tu výhodu, že člověk materiál zpracovává s velkým odstupem, a doufám, že se zrodí něco, co je zajímavé a nebude to sestávat z chronicky známých záběrů,“ vysvětlil autor.

Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentu nabídne letos devět snímků: z Francie, Velké Británie, Indie, Madagaskaru anebo Palestiny. Například adaptaci globálně úspěšné prózy Patrika Ouředníka Europeana, která vyšla poprvé před osmnácti lety a od té doby se dočkala překladu do šestatřiceti jazyků. Filmová „hříčka“, realizovaná francouzským režisérem Arnaudem de Mezamat, se jmenuje Doufám, že se máš dobře a vybízí k „zamyšlení nad různými stránkami lidství“.

Šestnáct snímků představí sekce Mezi moři, zaměřená na střední a východní Evropu. Ve světové premiéře bude uveden třeba Ráj na zemi, filmový portrét slavného slovenského fotografa Andreje Bána v režii Jaroslava Vojtka. „S přítelem Andrejem odhalujeme příběhy lidí, kteří museli násilně opustit své domovy,“ uvedl režisér o Bánovi, který víc než třicet let přináší reportáže z krizových oblastí světa, jako jsou Afghánistán, Kosovo či Ukrajina.

Sekce První světla uvede devět výrazných debutů. Jedním z nich je snímek Vydat se na cestu, ve kterém turecký režisér Mustafa Emin Büyükcoşkun vzpomíná na třiatřicet lidí, kteří přišli o život v syrském městě Kobani, kde se před několika lety střetly zájmy Turecka, Kurdů a takzvaného Islámského státu.

Sekce Svědectví nabídne jedenáct filmů, mezi nimiž zaujme například Jeskyně syrského režiséra Ferase Fayyada; ten si z předloňské Ji.hlavy odvezl cenu za snímek Poslední v Aleppu, který byl následně nominován i na amerického Oscara. Jde o lidsky silný dokument o lékařce Amani Ballor, která se svými kolegyněmi ošetřovala pacienty podzemní nemocnice v obklíčené syrské Ghoutě.

Nesoutěžní sekce Zvláštní uvedení představí vedle zmíněné novinky Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie také Krizi Alexandra Hackenschmieda; unikátní dokument z roku 1939, realizovaný ve Spojených státech amerických, bezprostředně nahlíží na politické a společenské dění v Evropě roku 1938.

Tvorbu ukrajinského filmaře Felixe Soboleva představí sekce Průhledná bytost. „Snažíme se vždycky představovat režiséry, kteří posunuli přemýšlení nad dokumentárním filmem,“ uvedla dramaturgyně sekce Andrea Slováková. Sobolev je podle ní legenda: od 60. let minulého století patřil mezi hvězdy sovětského dokumentu a vyprodával kinosály, mimo Ukrajinu je ovšem dodnes zcela neznámý. „Hledal nové tvůrčí postupy: pracoval s animací, s časosběrnými materiály, sám vynalézal přístroje, kterými zachycoval jinak nezachytitelné jevy,“ dodala.

Ji.hlava uvede sedm Sobolevových filmů. Například průlomový snímek Jazyk zvířat (1967), který hledá paralely mezi zvířecím a lidským světem, nebo Vytrvejte, máte talent (1979), v němž režisér zkoumá, jak překonat psychologické bariéry.