Článek
V jednom rozhovoru dokonce tvrdil, že vše, co dělá jakoukoli technikou, vždy zredukuje na znak. Aby však návštěvník výstavy pochopil tuto metodu v plné šíři, zařadili organizátoři do výstavních interiérů také několik děl takové persony, jakou byl Georges Braque (1882–1963), sochař a malíř, společně s Picassem považovaným za otce kubismu.
Hlavní roli však na výstavě hraje Feller, ročník 1929, vitální umělec žijící střídavě v Německu a v České republice. Jestliže bylo výše uvedeno, že jeho dílo charakterizuje především estetický rozměr znaku, je třeba k tomuto bezpochyby přesnému popisu přiřadit ještě dva další určující rozměry. Totiž smysl pro vhodnou volbu barev a typický český humor.
Některá jeho díla evokují animované filmy. Tedy disciplínu, ve které byli vždy našinci velmi úspěšní. Jde především o práce vytvořené pastelovou křídou na papíře. Právě na nich rozehrává promyšlenou hru plnou veselých barev a humoru. Ideálním příkladem je Tanečnice. Centrální figura dámy v pohybu má červené šaty a vlající bílý závoj. Z dálky připomíná rozvíjející se květinu na temné louce.
I v případě, že autor využívá jen omezený počet barev, umí vytvořit na plátně zvláštní atmosféru. Tak jako v případě obrazu Tekutá rovnováha, na němž využil dvě dominantní barvy, béžovou jako podklad a černou na dominantním znaku. Ten připomíná otisk listu nebo strom ve stínu.
S redukovanými barvami pracuje i jeho kolega Georges Braque na litografii Le Char III (Char Verni) z roku 1955. Na hnědém podkladu pádí koně a jejich pohyb lemuje zlatavý ovál. Jako kdybychom se v noci dívali do osvětleného průzoru, ve kterém probíhá hlavní děj.
Georges Braque je spojován s výrokem, že láska je tvoření společného, jež není totožné. Oba vystavující umělci svou tvorbou vyjadřují lásku k umění a přistupují k dané věci z různých stran, ale jde jim o dosažení jednoho cíle. O zobrazení světa tak, jak ho vidí právě oni.
Může se vám hodit na Firmy.cz: