Článek
Kdyby byl totiž film, jehož název zní v překladu opravdu jednoduše Sociální síť, jen o tom, neměl by moc šancí zaujmout: těm, kdo Facebook znají a používají, nic zásadně nového nesdělí, a kdo internetovou komunikaci nezná, nebo dokonce a priori odmítá, ten by vůbec neměl důvod na něj jít.
Návod pro rodiče
Přitom opak je pravdou – navzdory názvu není důvod se novému Fincherovu filmu vyhnout. Vypráví příběh, který má hodně zajímavých podtextů a pro nezasvěcené, zejména rodičovské ročníky může mít dokonce i jistý význam v pochopení myšlení a způsobu komunikace jejich dětí.
Příběh vzniku sítě, na které se dnes „přátelí“ půl miliarda lidí, začíná v roce 2003 na harvardské univerzitě ve chvíli, kdy dala jedna velmi příjemná dívka kopačky mimořádně studijně nadanému mladíkovi jménem Mark Zuckerberg. Důvod byl zřejmý a dost pochopitelný: Markova chorobná a s naprostou samozřejmostí proklamovaná touha dostat se mezi vysokoškolskou elitu (kam svým původem ani sociálním postavením nepatří), uspět mezi vrstevníky z bohatých rodin za každou cenu a jen pro úspěch sám, nevyvolá nejspíš mnoho sympatií ani v divácích.
Jenže Mark dívku jednak ani neuměl pochopit, jednak se naštval, opil a udělal ze vzteku dost hnusnou věc: na koleji sedl k počítači a vytvořil stránky, kam nasypal ne zrovna nejpočestněji získané dívčí fotky. Zároveň vyzval spolužáky, aby hlasovali, která z nich je nejhezčí. Klik, klik – takhle se volí královna krásy.
Rozjetá internetová seznamka
Byl z toho rozhořčený poprask mezi dívkami, průšvih ve škole, ale to už byl Mark rozjetý a posedlý myšlenkou internetové seznamky. Jak se to vyvíjelo dál a jaký z toho byl soudní spor, by nebylo vhodné prozrazovat, i když konec je nejspíš dostatečně známý: Facebook se stal nevídaně populárním celosvětovým fenoménem a Zuckerberg nejmladším miliardářem světa.
Ten příběh sám by nicméně vydal na hodinovou televizní inscenaci, kdyby scenárista Aaron Sorkin a režisér David Fincher nešli hlouběji pod povrch zobrazovaných událostí. Slovo sociální má totiž v jejich filmu akcentovanou řadu významů, leckdy až paradoxně kontrastních. Sociální síť jako způsob snadné komunikace vymyslel člověk značně asociální.
V prostředí, kde vznikla, se pohybují mimořádně inteligentní lidé, ale jejich IQ ještě neznamená inteligenci sociální. A ani to, zda člověk pochází z bohaté nebo chudé rodiny, nemusí mít s jeho sociální inteligencí mnoho společného. To všechno jsou témata, která stojí za úvahu i za zhlédnutí filmu, který představuje velmi působivě přinejmenším část současné mladé generace a jejího způsobu myšlení.
Fincher navíc režíruje s jistotou, film je sice navenek méně drsný než většina jeho předchozích a v realizaci nepůsobí nikterak originálně, ale má napětí detektivky, přičemž neklouže jen po povrchu vyšetřování. Jde do hloubky postav, především samotného Zuckerberga. Herec Jesse Eisenberg navíc vystihl pod Fincherovým vedením velmi přesně spojení geniality myšlení a asociálnosti chování v jediném člověku.
Atraktivní herci
Atraktivní je i obsazení rolí ostatních mladých, vesměs pohledných a už napohled k úspěchu předurčených amerických mužů. Andrew Garfield jakožto Markův blízký přítel Eduardo Saverin, který poskytl finance k založení celé společnosti, Justin Timberlake, který přesvědčivě hraje zakladatele internetové služby Napster Seana Parkera, a také Armie Hammer a Josh Pence, kteří přesně vystihli dvojčata Winklevossova, syny ze zámožné rodiny, úspěšné studenty, kteří svádějí nejprve vnitřní boj s rodovými tradicemi a pak otevřený se Zuckerbergem.
The Social Network sice není žádné převratné dílo, ale velmi solidní film, vystavěný na pevných základech literární předlohy i skutečnosti a natočený se suverenitou, která přesně vystihuje atmosféru prestižní univerzity a společnosti, která ji tvoří i obklopuje.
Celkové hodnocení: 80 %
The Social Network
USA 2010, 120 min.
Režie: David Fincher, hrají: Jesse Eisenberg, Justin Timberlake, Brenda Song, Andrew Garfield a další