DiCaprio jako poněkud nudný zloděj snů ve filmu Počátek

Výsledek je rozpačitější, než by člověk čekal. Příběh zloděje myšlenek, které se člověku honí hlavou ve chvílích, kdy sní, není ani dost originální, ani dost zábavný. Jako už v mnoha jiných se v něm v různých časových rovinách prolínají sny s realitou a postavy říkají věty, jež sice v lepším případě dávají smysl, ale logicky pouze pro tento film.

V horším případě se promluvy sice týkají reálného světa, ale jsou tak patetické a hlásají tak otřepané pravdy i pseudopravdy (například na téma, že všude dobře, doma nejlíp), až z toho běhá mráz studu po zádech.

Hlavní hrdina Dom Cobb je špičkový extraktor, což je prý člověk, který se lidem nabourává do podvědomí a krade z něj cenná tajemství. Je tedy obyčejně řečeno špión a zloděj a v obou těchto profesích má pověst esa.

A protože nabourávat se lidem do mozků a krást z nich myšlenky je sice vzácná schopnost, ale také nebezpečné povolání, je Dom odborník jednak vyhledávaný, jednak hledaný.

Obvinění, že je zodpovědný za smrt milované manželky, ho vyhnalo z domova od dvou maličkých rozkošných dětí a jen splnění poslední zakázky jim ho může vrátit zpět.

Ta zakázka ovšem spočívá v opačném pracovním postupu než dosud: myšlenku nikoliv ukrást, ale vnuknout. Což je vlastně dokonalý zločin, protože po pachateli nezůstává jediná stopa. Tohle je ale i pro Doma těžký úkol, zvlášť když to vypadá, že nepřítel je vždycky o krok napřed…

Je třeba podotknout, že film je určen výhradně těm divákům, kteří rádi přistoupí na Nolanovu hru o tom, jak pracuje podvědomí, jak se dá manipulovat se sny a bděním a čeho tím lze dosáhnout. (Kdo na to přistoupit nechce, ať vůbec nechodí do kina.)

Nicméně i tak je promluv, na které se musí divák převelice soustředit, aby pochopil, o čem je řeč, víc než dost. Počátek je náramně užvaněný a neosobně chladný film, kde je (na rozdíl od Matrixu, s nímž má některé styčné prvky) dost těžké uvěřit, že postavy opravdu vědí, co říkají, což je v takové hře podmínkou divácké účasti.

Neustálé přeskakování z jedné časové roviny do druhé, třetí i dalších je značně únavné a ani jednotlivé akční scény, které ty mluvící oddělují, nejsou nijak oslnivě originální. Vizuálně je film výpravný spíše ve smyslu cestování po zeměkouli (točilo se nejméně na šesti různých místech světa) než ve smyslu cestování v čase, o kterém se sice mluví, ale žádné atraktivní odlišení časových rovin tu není.

Leonardo DiCaprio je zajisté jeden z nejlepších herců současnosti. V Počátku hraje jako o život, takže byste mu všechny ty věty rádi věřili – kdyby ale to, co říká a dělá, nebyla tak velká nuda.

A DiCaprio (stejně jako všichni ostatní) to hraje tak smrtelně vážně, že si člověk paradoxně víc než u jiných titulů daného žánru uvědomuje, jaké pitomosti ti lidé na plátně říkají a že hledat v těch chvílemi až nesrozumitelně znějících větách hluboká poselství je náramná hloupost.

DiCaprio má spoluhráče, kteří mu dobře sekundují, ale jeho velikost nepřebíjejí. Krásná Marion Cotillardová, sympatická Ellen Pageová, Michael Caine, Tom Hardy i další hrají dobře, ale ať dělají, co dělají, nezakryjí užvaněnost textu ani nudnou hru na státotvornost, která prostupuje celým filmem.