Článek
První je v Arcidiecézním muzeu Olomouc pod názvem 1673/Kabinet pro biskupa. Vystavena jsou díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny.
„Letopočet v názvu, 1673, je pro sbírku klíčovým. V tom roce totiž biskup Karel z LichtensteinuCastelcorna koupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem Franze a Bernharda Imstenraedtových obrazový kabinet, který neměl na uměleckém trhu tehdejší střední Evropy obdoby,“ uvedl autor výstavy Miroslav Kindl.
V Muzeu moderního umění Olomouc je zamčená výstava O městě, krajině, umění/Olomouc 1919-1989. Materiálově pestrá expozice zahrnuje výtvarná díla (sochy, malby, kresby, grafiky, fotografie), architektonické a urbanistické plány i modely. Samostatná kapitola nazvaná Město nepostavené seznamuje vůbec poprvé v tomto rozsahu s nerealizovanými stavbami a četnými architektonickými soutěžemi, v nichž často zaznívají zvučná jména české architektury.
Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Dalším projektem je výstava slovenského výtvarníka Mateje Kréna, která se jmenuje Mnemocinema. Tvoří ji dvě rozsáhlé instalace.
První je Pasáž mnemocinema, která díky moderním technologiím, zrcadlům a iluzorní pohybující se projekci na LCD monitorech vytváří nekonečný virtuální průchod mezi knihami. Druhá, nazvaná Amnezitář, představuje objekty vytvořené z vyřazených knih, které prošly destrukčním procesem zastaveným těsně před jejich zničením.
Čtvrtou je výstava Jiří Kolář: Babyluna, která přináší kompletní soubor textogramů umělce. Na padesáti pěti listech autor představuje symbolický útvar založený na propojování techniky obrazové konfrontáže s autorskými epigramy.
Výstava souboru zakoupeného Muzeem umění Olomouc v roce 2017 tak zároveň nabídne hlubší vhled do asociativního a metaforického myšlení autora spojeného s uměleckou tvorbou na pomezí poezie a výtvarného umění.