Českou televizi povede bývalý šéf Novy Petr Dvořák

Dvořák byl po prvním kole favoritem. Dostal 13 hlasů od patnáctičlenné Rady ČT. Druhý v pořadí Chudárek dostal hlasů sedm.

Ve druhém kole vítězil kandidát, který dostal deset a více hlasů.

"Podle mě jsme dobře zvolili, protože pan Petr Dvořák předvedl velmi precizní výkon," řekl po volbě předseda Rady Milan Uhde. Doplnil, že ho svým projektem zaujal, a pokud splní 66 procent toho, co slíbil, bude to dobrý výsledek.

Dvořák se stane ředitelem k 1. říjnu 2011. Podle Uhdeho bude jeho pracovní smlouva veřejná.

Chudárek i Dvořák postoupili z prvního kola volby, v němž Rada vybírala z pěti kandidátů.

Mezi finalisty byli současný výkonný ředitel zpravodajství Roman Bradáč, bývalý generální ředitel Novy Petr Dvořák, bývalý výkonný ředitel hudební televizní stanice Óčko Hynek Chudárek, bývalý marketingový ředitel Primy a současný marketingový šéf Dopravních podniků hl. m. Prahy Jan Svoboda a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek.

Každý kandidát měl po poledni deset minut na vlastní projev a během třiceti minut odpovídal na dotazy členů rady. Kandidáti vystoupili v abecedním pořadí.

V půl jedné začal o svém projektu mluvit Roman Bradáč. Připomínal především svou znalost televizního prostředí. Řekl, že se nebrání spolupráci s dalšími kandidáty, pokud by výběrové řízení vyhrál.

Uvedl také, že klade důraz především na úsporné chování televize.

Hlavní zpravodajská relace by podle něj měla mít i jiné cíle, než přitáhnout diváky. Podle něj si televize sama krade diváky tím, že vysílá tentýž pořad ve stejnou dobu na dvou kanálech ČT1 a ČT24.

Po Bradáčovi začal mluvit Petr Dvořák. Ten řekl, že sledovanost je jen jedním z kritérií, podle kterých by se ČT měla řídit. Podle něj není ČT v ekonomické krizi, ale v krizi výroby. Vysvětloval význam dětského vzdělávacího kanálu. Televize si tím vytvoří publikum, navíc jeho fungování nebude nákladné. Stačí využít archiv a lidi, kteří obsah pro děti v ČT nyní vyrábějí.

Rozhořčil se nad stavem Události v České televizi. Podle něj je potřeba dát šanci novému týmu.

Následoval projev dalšího kandidáta. Hynek Chudárek by ve funkci generálního ředitele ČT hledal úspory například v revizi uzavřených smluv s dodavateli. Tam je podle Chudárka možné ušetřit pět až deset procent, tedy 370 miliónů korun. Další úspory si slibuje od postupného propouštění asi 500 lidí, protože televize je podle něj přezaměstnaná. "Začneme u managementu," řekl Chudárek.

Ve vedení by podle Chudárka mělo být devět lidí, asi polovina současného stavu. Do vedení by přitom chtěl především lidi, kteří již v ČT pracují. "Nestojí za mnou žádná velká televize, ze které bych si přivedl kolegy," řekl.

Jan Svoboda se v projevu soustředil na kvalitu zaměstnanců ČT. Podle něj byla chyba zrušit školicí středisko na Strahově. Řekl, že by rád přivedl do televize nové lidi. Zmínil například Tinu Stowellovou, která pracovala pro BBC, či Čestmíra Kopeckého.

ČT by podle něj měla hledat další zdroje příjmů, například product placement, zmínil i efektivnější výběr koncesionářských poplatků.

Poslední z kandidátů vystoupil Radomír Šimek. Řekl, že by chtěl nechat prozkoumat všechny scénáře, které ČT nerealizovala. Uvedl také, že by dal příležitost mladým tvůrcům.

Vyzvedl také spolupráci s jinými zeměmi, především s Německem. Šimek je prezidentem česko-německé obchodní komory.

Podle něj je funkce generálního ředitele především manažerská, odborné věci související s televizí musí mít na starosti šéfdramaturg.

Předseda Rady ČT Milan Uhde na začátku středečního jednání Rady ČT nepředložil návrh na veřejné hlasování o novém generálním řediteli ČT, ale zmínil se o něm. „Návrhem na volbu aklamací by dal každý člen najevo, že se nebojí nikoho mocného ani bezmocného. Ale jsem si vědom, že veřejná volba má i své nevýhody, proto ji nepředkládám,“ řekl Uhde.

Volba ředitele v průběhu budila pochyby. Nezávislá odborová organizace České televize kritizuje výběr některých finalistů. Jejich projekty jsou podle nich daleko horší než projekty některých kandidátů, kteří neprošli prvním kolem (jako příklad uvádějí dokumentaristu Fero Feniče a dramaturgyni Alenu Müllerovou).

Rozpaky budila i účast Radomíra Šimka, který nemá žádnou zkušenost s prací v médiích.

Objevil se i první skandál. Fero Fenič hodlá žalovat členku rady Danu Eklovou (dříve Makrlíkovou) za její výroky na adresu Feniče - konkrétně kolik si Fenič a jeho společnost Febio vydělala peněz v České televizi.