Článek
Píšete o "hinduistickém fašismu". Z čeho vzniká?
Nejde o ideologie, vlády nebo politiku, ale jedná se v podstatě o stejné lidi, individua, kteří podepisují privatizační kontrakty na prodej národního hospodářství, infrastruktury, nebo vyrábějí nukleární bomby, a přitom mluví o indické pýše, o národu a hinduismu. Všichni se nás snaží přesvědčit, že v době globalizace potřebujeme autoritativní vládu, aby obhájila naše zájmy. Ale to je nesmysl.
Ve skutečnosti by se stalo pohromou například pro Ameriku, kdyby byla všude na světě nastolena demokracie, třeba v Iráku nebo v Afghánistánu. Jak by potom mohli Američané hájit své zájmy na Blízkém východě nebo třeba v Latinské Americe a využívat tamní zdroje?! Vždyť oni vždy podporovali tuhé režimy, s nimiž se nakonec dovedli snadněji dohodnout než s demokratickými vládami.
V Americe se dnes hodně mluví o 11. září, ale jiného 11. září roku 1973 svrhla CIA první svobodně zvolenou marxistickou vládu v Chile a nastolila Pinocheta. Kissinger tehdy řekl něco ve smyslu: Proč bychom měli nechat Chile, aby si šlo marxistickou cestou jenom proto, že si to přejí lidé?
Kde jsou podle vás dnešní kořeny toho, že se lidé hlásí k fanatickým ideologiím?
Ty nejsou nové, ale stále stejné. Souvisí to s kolonialismem. Někdejším okupantům se většinou podařilo rozdělit společnosti, které ovládali, podívejte se na Rwandu. Už belgická správa znepřátelila oba hlavní kmeny, Huty a Tutsie, které se dnes masakrují. A k něčemu podobnému došlo i za britské nadvlády v Indii.
Ono to souvisí i s globalizací, která jde dvěma směry. Jak pokračuje homogenizace světa, vyvolává globalizace vášnivé protireakce. Objevují se militantní náboženská hnutí, u nichž lze vystopovat fašistické tendence.
Například privatizace v Indii má velké sociální i geografické dopady. Lidé jsou vyháněni ze svých polí, zemědělci nejsou schopni platit dluhy, globalizovaný trh je válcuje, jakmile jen přijde nepříznivý rok. Nedovedou konkurovat geneticky modifikovaným potravinám ani pěstitelům, kteří používají pesticidy. Takže globalizace vytváří armádu nespokojených lidí bez naděje...
... a ti hledají nepřítele?
Když začnete hledat nepřátele, jste na cestě k fanatismu. Například Organizace pro osvobození Palestiny vznikla kdysi jako sekulární, nenáboženská, osvobozenecká organizace. Ale v dnešní optice médií vypadají jako fundamentalisté. To samé se stalo hinduistům a muslimům v Indii. Navzájem se zahnali rétorikou do tak extrémních pozic, že si dnes nikdo neumí představit, jak by spolu mohli utvořit koalici. Tudy cesta nevede.
Pokud například Bush slibuje, že zbaví svět terorismu, my musíme dodat: Ale žádné tanky! Krása světa spočívá v jeho rozmanitosti, s níž nemusíme vždy souhlasit, ale jde především o to, abychom se nestali navzájem nepřáteli.
A jak dalece globalizace ovlivňuje tradiční indickou společnost - její kastovní systém?
Náš systém je rigidní, protože trval dlouho, ale v současnosti se pomalu mění. V demokracii může být zvolen politik i z nižší kasty, což se také stalo. Vláda už nedovede tak přísně kontrolovat občany, když už zprivatizovala i indickou infrastrukturu. V tom je koncept privatizace zajímavý. Ale Indie je obrovská země, najdete v ní lidi uvažující velmi moderně, stejně jako extrémní tradicionalisty.
