Článek
„Je mi 17 let, mám dva starší sourozence a studuji 3. ročník v oboru strojní zámečník na střední škole v Brandýse nad Labem,“ představil se nám nadějný herec.
Kde si vás režisér Olmo Omerzu vyhlédl?
Byl to klasický casting, o kterém jsem se dozvěděl na Facebooku. Tak jsem poslal email s fotkou a všemi údaji a přišla odpověď, abych se dostavil tam a tam. Tak jsem přišel a Olmovi jsem se zalíbil.
Jak takový „neherecký“ casting probíhá?
Casting měl tři kola. Když jsem přišel, netušil jsem, co mě čeká.
Olmovi jsem se představil, řekl o sobě nějaké věci, co potřeboval vědět, a poté jsem mu předvedl, co stálo ve scénáři. Před odchodem si mě Olmo zastavil a řekl mi, že se mu líbím.
Druhé kolo bylo mnohem složitější. Museli jsme se naučit více textu a celkově byl casting delší. Po třetím kole, kde nás bylo, mám pocit, deset, jsme jeli domů. A po nějakých 15 dnech jsem dostal skvělou zprávu, že si mě Olmo vybral.
Hodně se toho napsalo o zevrubné přípravě, která natáčení předcházela. Jak moc intenzivní byla a co všechno obnášela?
Jistě tím máte na mysli herecké zkoušky. To byla pěkná dřina. Na hereckých zkouškách s námi byl Olmo a také úžasná Eliška Křenková, která do nás vložila spoustu volného času a naučila nás snad úplně všechno, co k herectví patří.
Herecké zkoušky probíhaly minimálně dvakrát každý týden. Před začátkem natáčení to bylo ještě o dost intenzivnější. Pak jsme měli zkoušky čtyři až pětkrát do týdne. Každá zkouška trvala zhruba 8 hodin, někdy více.
Vedle Olma Omerzua a Elišky Křenkové se vám věnovala i Lenka Vlasáková. Jací byli kouči?
Olmo je skvělý člověk a jsem mu moc vděčný, že si mě vybral. Eliška je úžasná, spoustu mě toho naučila a jsem za to moc rád. Lenka je báječná, strašně moc milá a nebýt jí, tak by brečící scéna nevypadala tak, jak vypadá. Každopádně se mi se všemi pracovalo moc dobře.
Film bývá uváděn jako sociální komedie. Jak vám tento žánr sednul?
Myslím si, že mi sednul dobře.
Co vás na filmování nejvíc překvapilo? Ať už v pozitivním, či negativním slova smyslu
Tak natáčení filmu je obrovská věc. Překvapilo mě toho spoustu... Kolik lidí tam všude pobíhá, kolik různých věcí všude je, a jak se s nimi pracuje. Všechno tohle jsem viděl poprvé v životě a dost mě to překvapilo.
Také mě překvapilo, že jedna scéna se točí třeba 40krát a na strašně moc záběrů z různých úhlů.
Plánujete hereckou kariéru rozvíjet dál?
Natáčení mě baví, takže mám v plánu svou hereckou kariéru rozvíjet dál.
Jste připraven na případnou popularitu a zájem médií i fanoušků, které mnohé herce provází?
Kdyby nějaká ta popularita a zájem médií byl, tak jsem na to určitě připravený. Ale nemyslím si, že by nějaká byla (směje se).
Na Českého lva nebývají často nominovaní (ne)herci, a navíc za svou první roli. Překvapila vás nominace?
To samé jsem si říkal, když jsem se o ní dozvěděl. Nominaci na Českého lva jsem opravdu nečekal. Pokud by se zadařilo a já vyhrál, nevěděl bych, co na to říct. Podle mého nemám sebemenší šanci vyhrát. Konkurence je moc velká.
Nejaktuálnější články o udělování cen Český lev najdete zde.