Článek
Pršet přestalo, až když na scénu nastoupila hlavní akvizice, norští rock´n´rolloví piráti (myšleno ve smyslu námořních lupičů, a ne těch politických) Turbonegro. Na přední palubě se honosili britským lodivodem s bojovou přezdívkou Duke Of Nothing. Stál na kapitánském můstku, tedy za mikrofonem.
Kapela sama přiznává inspiraci skupinami Black Flag, Rolling Stones, Kiss, Venom či Stoogies. Ano, všechny ty vlivy v její hudbě pozorný posluchač našel. Jejich hlavními opěrnými body jsou pompéznost, syrovost a nadsázka. Osobitý humor prokázali třeba tím, že zahráli část Bohemian Rhapsody od Queen či Smeels Like Teen Spirit od Nirvany a volně z nich přešli ke svému syrovému dirty rocku.
K celkovému dojmu přispívalo i určité tajemno. Světla byla totiž nastavena tak, že v modrém, rudém, fialovém či nazelenalém oparu se muzikanti zjevovali spíše jako siluety. Nejmarkantnější dojem udělal Duke Of Nothing, který vypadal v pološeru díky hřmotné figuře jako mix mýtického Golema a reálného Jiřího Kajínka. Když pak vystoupil na forbínu a mával obřím praporem, evokoval scény z německých či ruských expresivních filmů. Turbonegro zkrátka stáli za to už jen z hlediska vizuálního.
Nad hlavami lidí
Podobnou cestou šli i oceláři ze Sheffieldu While She Sleeps. Jejich zpěvák Lawrence Loz Taylor vypadal sice jako klučík, ale jeho vokál mohl řezat pancíř. Na triku měl logo kapely Cannibal Corpse, takž bylo jasné, odkud v případě této formace vítr fouká. Po nějaké době však bylo zřejmé, že jejich skladby nepřinesou nic nového než nářez s občasnými pomalejšími pasážemi pro vydechnutí muzikantů i publika.
Nizozemci The Originators předvedli jiný šrumec. Živočišná směs soulu a elektroswingu byla tlačená dechovou sekcí, kytaristou s knírem à la Hercule Poirot, a výraznou vokalistkou. Ta, v černých sexy minišatech s dlouhýma nohama v síťovaných punčochách, tančila jen tak bez bot, a hlavně skvěle zpívala.
Skladby Cupid, Bye Bye Baby či Wade in the Water vybičovaly atmosféru uvnitř stanu tak, že diva nakonec skočila do lidí a odplula na vztyčených rukou, které sem tam sáhly kam neměly, až do zadních řad. The Originators se tak stali příjemným překvapením druhého festivalového dne.