Berenika Kohoutová: Dělám jen to, co se mi líbí

Protože se jedná o elektropopovou skladbu v moderní aranži, je to pro Kohoutovou v podstatě něco nového. Dosud se totiž věnovala především zpívání písní, jež koketují s jazzem. V roce 2013 dokonce vyslala do světa své první album Berenika Meets Jazz, s nímž jí pomohl slavný jazzman Emil Viklický.

„Na začátku mého zpívání nebyla cesta k jazzu, ale cesta k Emilu Viklickému. Protože se pohybuje v jazzovém světě, dohodli jsme se, že nahrajeme album, které bude z jazzu vycházet. Já si přála, aby bylo modernější, aby to byl spíš pop jazz. To se stalo. Nikdy jsem nebyla jazzová zpěvačka, i když s Emilem Viklickým vystupuju stále,“ vysvětlila Právu Kohoutová.

Obecně má v hudbě ráda různorodost, takže její cesta do hájemství moderního elektropopu není až tak překvapivá. Potkala producenta Jiřího Buriana, padli si do uměleckého oka, dohodli se na spolupráci a jediné, co si prý řekli, bylo, že spolu budou dělat pop. Burian je autorem hudby, Kohoutová textů.

„Naše spolupráce je svobodná, neurčili jsme si žádné mantinely. Děláme jenom to, co se nám líbí, neplníme ničí přání, jen ta svá,“ pochválila spolupráci Kohoutová.

Jaké je pozadí vzniku písničky Dělám stojky? Docela zajímavé. Když je Kohoutová na večírku a nebaví ji už hovořit s ostatními, začne se bavit sama.

„Potřebuju buď tancovat, anebo se projevovat jinak, třeba dělat stojky,“ konstatovala. „Dělám je vždycky o někoho, bez pomoci je nezvládnu. Zhoupnu se do stojky, vykopnu nohy a někdo mě za ně chytí.“ Děje se to prý nejenom na večírcích, ale třeba i v klubech.

„Zásadním člověkem pro mě je i Tonda Milata. Viděl mě asi před rokem v baru, když jsem tam ty stojky dělala,“ usmála se Kohoutová. „Dali jsme se do řeči, já mu řekla, že s Jirkou Burianem děláme album, a on mě propojil s vydavatelstvím Universal Music.“ Právě u něho skladba vyšla.

Ta přitom může snadno vytvořit v posluchačích pocit, že i další písničky Bereniky Kohoutové budou veselé. Tak to ale není. Album zahrnuje i dvě písně, jež zavedou posluchače do temnějších hudebních i textařských zákoutí. Celé album pak vyjde na podzim pod názvem Holka roku.

K písni Dělám stojky vznikl videoklip. Jeho režiséry jsou Jordan Haj a Givinar Kříž a realizace nebyla prý jednoduchá. Kohoutová se pořádně protáhla na speciálně vyrobeném stojkomatu.

„Je možné, že mě tato zkušenost odnaučí stojky dělat,“ usmála se. „Po zhruba patnáctém otočení na stojkomatu mi bylo tak špatně, že jsem nedokázala stát na vlastních nohou, natož rukou. Byla jsem přikurtovaná na konstrukci a kluci se mnou točili kolem dokola. Do toho jsem musela říkat text, a to rozhodně ne s výrazem vypovídajícím, že nemám daleko ke zvracení.“

Berenika Kohoutová také minulý týden oznámila, že na festivalu Soundtrack Poděbrady bude společně s Janem Cinou zpívat písně Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře z pohádky Šíleně smutná princezna.

Může se vám hodit na Zboží.cz: