RECENZE: Spravedlnost v knize Spolek katů provázejí otazníky

Později se prosadil jako společenský komentátor v pořadu Late Review, sloupkař v několika listech a také coby spisovatel. Hrdinou jeho aktuální detektivní série je konstábl Max Wolfe a kniha Spolek katů, která vyšla v Británii v roce 2016 a nedávno i v českém překladu Michaely Teličkové, je z ní třetí.

Pakliže v předešlé knize Na porážku zavedl Parsons čtenáře do prostředí, ve kterém byla oběť zastřelena jateční pistolí a jednání zločineckého podsvětí bylo velmi drsné, ve Spolku katů v tomto ohledu slevil. Neznámá skupina lidí, nepochybně dobře obeznámena s justičními nedokonalostmi i omyly, začala v Londýně popravovat oběšením osoby, k nimž byla soudcovská moc shovívavá.

Jakkoli bylo její hodnocení úředního rozsudku subjektivní, jakkoli bylo evidentní, že prostě vzala spravedlnost do vlastních rukou a tím pádem jednala protizákonně, sympatie veřejnosti k ní a medializovaným popravám, které vykonala, byly obrovské.

Max Wolfe navíc na začátku celého příběhu okusil, jak moc hořký může být příliš mírný trest pro někoho, kdo jiného zabije. Od spisovatele Parsonse to byl pro příběh velmi rafinovaný prolog, neboť postavil svého hrdinu tváří v tvář pochybnostem.

Ve Spolku katů nicméně ani tak nejde o to, jak je příběh vystavěn a kolik oběšených do něho přibyde. Jeho velkým tématem je otázka, zda je možné vzít spravedlnost do vlastních rukou, byť k tomu dotyčný nemá mandát. Kráčí v něm o to, jestli je správné na základě vlastního úsudku, respektive úsudku podobně naladěné skupiny lidí, převzít totální moc nad těmi, kteří se provinili, a postavit je před novou spravedlnost, druhou, alternativní.

Parsons není v této knize tak drsný. Pravda, popisy vykonávání rozsudků, které mohli lidé vidět i v přímém přenosu či ze záznamu na internetových stránkách, jsou syrové a přímočaré. Pátrání Maxe Wolfa je ale tentokrát poměrně pokojné, jako by se spisovatel rozhodl ze svého hrdiny konečně udělat přemýšlivého detektiva. Pochybnosti o tom, že samozvaní kati jednají protiprávně, mu ale do jeho úvah nevložil.

V knize pak Parsons přihlédl i k dějinám londýnských poprav. Prostřednictvím historika, jenž je detektivům v pátrání nápomocný, vypráví o místech, která byla v minulosti využívaná k popravám či obhajobě práva. Právě na nich ponechávají samozvaní vykonavatelé spravedlnosti těla svých obětí a díky tomu je Spolek katů také pozoruhodným exkurzem do minulosti anglické metropole.

Je to však především kniha plná otázek. Je přesně tím dílem, které po přečtení čtenář sice odloží, ale v myšlenkách se k němu vrací a konzultuje se sebou i svým okolím, do jaké míry je téma v ní znepokojující, správné, či dokonce aktuální.

Hodnocení: 80 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: