RECENZE: Sunstone. Když romantická láska trochu bolí

Sunstone je „román v grafickém románu“. Vypravěčkou je Lisa, kterou na úvodních stránkách zastihujeme u počítače, jak se chystá sepsat první kapitoly svého milostného dobrodružství. Komentuje ho, přemítá, zda to pro některé čtenáře nebude příliš pikantní sousto, ale pak se pustí do psaní. A my do čtení.

Lisa je zdánlivě obyčejná dívka. Velmi půvabná, přesto navenek nenápadná. V hlavě se jí ale odehrávají ty nejbujnější sexuální fantazie, a když se na internetu seznámí s Ally, s níž naváže čilou konverzaci, má pocit, že její sny dostávají konkrétnější obrysy. Definitivně se ale zhmotní a vybarví, když se Lisa s Ally poprvé setkají.

Autor nádherně, úsporně a přitom výstižně zachytil tu rozechvělou nervozitu, kterou provází každý první kontakt s osobou, kterou (nejspíš) milujete, ale nejste si tím jistí. Vlastně si nejste jistí absolutně ničím. Myšlenky létají v hlavě jedna přes druhou a je úplně jedno, jestli se jedná o rozechvělého gymnazistu, který chce dívku svého srdce na prvním rande okouzlit sbírkou básní, nebo dvě holky se zálibou ve svazování, které si právě smluvily první sadomaso společný večer.

Podstata je vždy stejná – láska. A tu Stjepan Šejić v první knize série Sunstone vykreslil – a to doslova – opravdu nádherně. Se vším rozechvěním, vášní, „motýlky v hrudi“, něhou, ale i slzami, bolestí, často skutečně fyzickou – a také nefalšovaným vzrušením. Některé výjevy mají rajc, aniž sklouzávají k laciné upocené pornografii.

Sunstone je mnohovrstevnatá kniha, další důkaz toho, že i komiks se může dotknout skutečně vážných témat a rozpracovat je s nadhledem, humorem, ale i pochopením. Dojem z krásné kresby a zvonivých dialogů ale bohužel v tomto případě trochu kazí nedotažený český překlad plný zbytečných „amerikanizujících“ citoslovcí jako uhm, argh, mhm, huh, v několika případech i ošklivých hrubek.

Jako piha na kráse se tyto prohřešky brát nedají, v dalších dílech snad už bude vše v pořádku.

Celkové hodnocení 75 %