Článek
Inscenace režisérského dua SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) má premiéru 28. února v historické budově ND. Ze třinácti balad zazní v inscenaci osm. V básních se představí herci Jana Preissová, Iva Janžurová, Taťjana Medvecká, František Němec, Igor Orozovič či Patrik Děrgel.
„V Kytici funguje folklór přirozeně. Řeší téma svědomí a lidských chyb čili toho, co si pak sami po činu, či dokonce zločinu musíme odžít a protrpět. A často jde o zážitky téměř hororové,“ říká Kukučka.
Před rokem vzbudila velké ohlasy inscenace Shakespearovy hry Něco za něco v nastudování přední osobnosti polské režie Jana Klaty v pražském Divadle pod Palmovkou. Libeňská scéna oslovila Klatu k další spolupráci, z níž tentokrát vzešla inscenace Goethova Fausta s hercem Janem Teplým v titulní roli.
Klatova úprava zahrnuje oba díly Goethovy dramatické básně, stejně jako inscenace režiséra Jana Friče v pražském Národním divadle s Faustem Martina Pechláta. Divákům se tedy nabízí příležitost k porovnání hned dvou výrazných adaptací titulu, který se v plné šíři objevuje na scéně jen zřídka. Inscenace bude mít premiéru 2. března. Kromě Jana Teplého se v dalších rolích objeví Tereza Dočkalová, Tomáš Dianiška, Jan Vlasák, Jakub Albrecht či Ondřej Veselý.
Spisovatelský talent manželky Josefa Škvoreckého Zdeny Salivarové vedle slavného manžela nespravedlivě zanikal. Přesto má na svém kontě několik próz. Mimořádné postavení v české próze druhé poloviny 20. století zaujímá román Honzlová, hořký životní příběh dívky, na jejímž osudu se podepsala krutá ideologická realita 50. let.
Adaptaci románu připravil pro Městská divadla pražská tandem režiséra Jakuba Vašíčka a dramaturga Tomáše Jarkovského. Hlavní roli zpěvačky folklorního souboru Sedmikrása Jany Honzlové vytvoří Tereza Marečková. Premiéra na scéně Divadla Rokoko se uskuteční 2. března.
Z dalších premiér týdne by pozornosti diváků neměla uniknout inscenace původní české hry Davida Košťáka Hladová země, která vznikla pro Švandovo divadlo v Praze. Premiéru bude mít 2. března na hlavní scéně smíchovského divadla. Tajuplné drama s prvky thrilleru inspiroval příběh švédského důlního města Kiruna, kde tamější průmysl narušil statiku budov a město muselo být evakuováno.
„Jinak jde ale o čirou fikci s výraznými prvky nadpřirozena a vedle obrazu města mě nejvíc inspirovala naše současnost: třeba výrazné osobnosti ve vedení státu, které si nejsou schopny přiznat, že cesta, po níž nás ženou, je slepá, nebo zánik věcí, jemuž všichni jen nečinně přihlížejí,“ vysvětluje autor hry. Inscenaci Hladové země nastudoval režisér Štěpán Pácl.
Může se vám hodit na Seznamu: