Lidé se loučili s hercem Luďkem Munzarem. Nad Národním divadlem přeletěla letadla

Na úvod pietního aktu zahrála a zazpívala skupina Hradišťan Jiřího Pavlici.

Ředitel Národního divadla Jan Burian ve své řeči herce označil za „poctivého člověka bez kompromisů“.

„Do Národního divadla vstoupil na jaře roku 1957 jako mladý muž nové generace... nastala éra Otomara Krejči. Luděk Munzar se stal jedním ze symbolů této éry,“ řekl. „Měl dar spojovat výbušnost s elektrizujícím napětím, bystrý intelekt s pevnou vůlí, střídmost, cudnost a křehkost s živelnou energií, sžíravou ironií.“

„Věřila jsem vám vždycky, protože vaše slova měla váhu. Ať už byla pronesena ústy postav, které jste hrál, nebo když jste vystoupil na schůzi jako Luděk Munzar,“ řekla herečka Taťjana Medvecká.

„Za ty chvíle strávené společně na jevišti vám děkuju – a nejen za ně,“ dodala.

„Jsou dobří a špatní lidé v každém oboru a pak jsou legendy, jakou byl bez pochyby Luděk Munzar. My jsme se jako rodiny znaly už odmalinka. Mně pan Munzar dokonce hrál několikrát tatínka. Třeba v Jakubu sklářovi nebo v televizním filmu Maska, ale to není podstatné. Měl jsme to štěstí být s ním chviličku a to natáčení bylo úžasné. On se tomu věnoval a projeli jsme spolu půlku republiky a propovídali spoustu hodin,“ zavzpomínal herec Ondřej Kepka.

Iva Janžurová poděkovala Munzarovi „za chvíle přátelství“.

„Vím, že sis to nenamířil rovnou nahoru, a jsem si jistá, že ještě teď provádíš nizoučko nad námi své okruhy ve svém větroni. Můžeš to dělat, protože teď jsi neviditelný. Byl jsi už jednou neviditelný v roce 1965, kdy pan Bělka režíroval román Jaroslava Havlíčka. Hrála jsem tvou služku, samozřejmě zamilovanou do svého pána,“ vzpomínala Janžurová.

„Občas jste říkal, že herectví není pro chlapy, byl jste živoucím důkazem toho, že jste se mýlil,“ řekl o Munzarovi Ivan Trojan.

S hercem a také pilotem Munzarem se přišly rozloučit i kolegové včetně  dvojnásobného mistra světa v letecké akrobacii Petra Jirmuse. Nad budovou divadla přeletěla dvě letadla.

Luděk Munzar zemřel ve věku 85 let v sobotu 26. ledna. Byl předním hercem  pražského Národního divadla, kde působil až do roku 1990. Hrál také v mnoha filmech jako Ročník jednadvacet, Žert, Temné slunce, Srpnová neděle, Lev s bílou hřívou nebo v seriálu Synové a dcery Jakuba Skláře, podílel se na televizních dokumentech a daboval.

V roce 2012 obdržel Cenu Thálie 2011 za celoživotní činoherní mistrovství.