Hlavní obsah

RECENZE: Komturova smrt je myšlenkově bohatá, ale emočně chladná

Právo, Jindřich Göth

Komturova smrt od momentálně nejznámějšího japonského spisovatele Harukiho Murakamiho je román – obraz, který je nanášený hutnými vrstvami barev, pozvolnými a pečlivými tahy štětce. Výsledek fascinuje, mate i zneklidňuje.

Foto: ČTK

Japonský prozaik Haruki Murakami.

Článek

A to navzdory tomu, že jej autor vypráví ve velmi poklidném tempu a s až obsedantní – ryze japonskou, chtělo by se dodat – pečlivostí klade důraz na i sebemenší detaily. Události, které by v běžném hovoru člověk odbyl během několika vteřin, zaberou u Murakamiho mnoho stránek. Čas jako by přestal plynout svým obvyklým rytmem, ohýbal se, smršťoval a zase prodlužoval přesně podle spisovatelova záměru.

Příběh sám není nijak složitý. Hlavní postava, malíř, prožívá manželskou krizi a z ruchu velkoměsta se uchýlí na samotu do domu, v němž před lety žil jiný malíř, uznávaný japonský umělec a shodou okolností otec jeho dobrého kamaráda. Usadí se tam, seznámí se s podivuhodným panem Menšikim a jeho život se pozvolna stane sérií těžko uvěřitelných a pochopitelných událostí.

Nové knihy

Z celkem klasické studie rozpadajícího se vztahu a krize středního věku se stává cosi na způsob fantaskního podobenství a filozofického zamyšlení, aniž čtenář cítí jakékoli švy nebo autorskou svévoli. Murakami má vše pevně v rukou, s hodinářskou precizností vykresluje jednu uhrančivou scénu za druhou, a je-li potřeba, dokáže zprostředkovat opravdu strašidelný, až hororový výjev.

Na odlehčení zase přidá něco popkulturních odkazů, opět plně ve službách příběhu, a jakoby mimochodem si vytváří vlastní mytologii. V tomto ohledu je Komturova smrt vrcholně uspokojivým čtenářským soustem, které ale člověk ocení spíše mozkem než srdcem.

Kde ale Haruki Murakami selhává, je charakterizace postav. Nejspíš to byl jeho záměr, ale má-li dojít na emoce, je chladný jako kus ledu. K hrdinům Komturovy smrti jaksi nelze cítit žádné sympatie, ale ani antipatie. Jako by to byly jen konstrukty, loutky, které tančí přesně tak, jak loutkář Murakami pohybuje prsty.

Tu se zřejmě dostává ke slovu japonská mentalita, neboť i některé dějové zvraty, týkající se vztahu dvou lidí, jsou pro Evropana těžko pochopitelné. Nicméně i díky tomu bude obtížné tuhle knihu i několik dní po přečtení vypudit z hlavy.

Haruki Murakami: Komturova smrt
Odeon, překlad Tomáš Jurkovič, 752 stran, 449 Kč

Hodnocení: 80 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám