Článek
Limetal jede dál. Na scéně je teprve tři roky, ale už v roce 2016 vydal album Pravdu ukáže čas, loni počin Limetal a nyní k nim přidal EP Swingers párty. V únoru vyrazí na turné a na jaře příštího roku hodlá vydat další nové písně.
O tvorbě, koncertech, skládání, pozitivní náladě a formě kapely jsme si na Staré střelnici povídali se zpěvákem Fanym Michalíkem, kytaristy Jardou Bartoněm a Jurou Šperlem, baskytaristou Vaškem Vlasákem a bubenicí Veronikou Mrázovou.
Kdy začaly vznikat nové písně?
Michalík: Už při přípravě alba Limetal nám zbyl nějaký materiál, který jsme nezpracovali. Postupně jsme se k němu vraceli a tehdy začal vznikat základ pěti písniček z minialba Swingers párty. Samozřejmě přicházely i nové nápady.
Výsledkem je hudebně poměrně pestré minialbum. Byl to záměr?
Vlasák: Řeknu to takhle: když jsme ještě byli členy skupiny Citron, skládali jsme všichni, ale podepsal se pod to jenom jeden. Teď jsme si řekli, že můžeme skládat všichni a můžeme si každý podepsat své písničky.
V začátcích jsme si říkali, že je to možná hendikep, že by nám ta pestrost mohla vzít hudební tvář. Jakmile ale byly skladby hotové, došlo nám, že je to lepší. Každý z nás má trochu jiný rukopis, takže to není na jedno brdo. Stmelují to aranže skladeb, protože je děláme společně.
Šperl: Tím, že každý z nás skládá, se bavíme. Vždycky se těším na to, jaké písničky donesou ostatní, stejně tak mě baví společné aranžování. Když to pak hrajeme, je to Limetal.
Michalík: Přesně tak. Nápad může být jakýkoli, ale jakmile ho nás pět nahraje, už je to Limetal.
Kde se berou témata textů?
Šperl: Píšu je já a vždycky se po nich sháním nejdříve u autora hudby. Když mi někdo z kluků pošle muziku, zavolám mu a zeptám se ho, jaký z ní má pocit, co mu evokuje. Většinou mě pošlou do háje a nic z nich nevypadne, ale někdy mi napovědí, nebo mi alespoň pro psaní textu ukážou směr.
Přijdou někdy přímo s tématem?
Vlasák: Písničku Swingers párty napsal Jarda Bartoň a dal Jurovi námět textu. Většinou ale Jurovi opravdu řekneme, ať napíše text o tom, co ho napadne.
Bartoň: U Swingers párty mi koneckonců napověděl on. Přišel za mnou a řekl mi, že má pocit, že by ten text měl být o rytmu. No a mě hned napadlo, že rytmus je swing a že by mohla být o chlapovi, který jde na swingers párty, ale nakonec si zatančí swing. Jirka mi řekl, že je to skvělý nápad, a druhý den měl text hotový.
Michalík: Jura je schopen napsat text o čemkoli. Na hotelech spolu spáváme na pokoji a jednou jsem mu vyprávěl, že se mi zdál jeden z mých častých poměrně živých snů. Šel jsem v něm v noci sám hustým lesem a napadalo mě, že by na mě mohla skočit nějaká ženská a brutálně mě znásilnit. On si mé vyprávění poslech a potom napsal text písně Chlípná víla. Až jsem si říkal, jestli bych neměl být uváděn jako spoluautor…
Jste spokojeni s tím, jak lidé Limetal na scéně po třech letech existence respektují?
Vlasák: Jsme naprosto nadšení. Na křest minialba Swingers párty v Hranicích přijeli fanoušci z Plzně, z Prahy, ze severní Moravy, a dokonce i ze Slovenska. Kdyby se jim to, co děláme, nelíbilo, určitě by v době, kdy je na silnicích náledí, nevážili cestu na náš křest. Nechci nic zakřiknout, ale pomalu se fanoušci takříkajíc nabalují. Máme z toho radost.
Šperl: Mně osobně přijde, že to jde docela rychle. Za tři roky jsme se jako nová kapela, byť tvořená zkušenými muzikanty, dostali k tomu, že na některých festivalech hrajeme v hlavních časech na hlavních pódiích. To je zásluha fanoušků. Který pořadatel by si vzal jako hlavní kapelu na festival, která nemá fanoušky.
Michalík: Byl jsem v tomto ohledu trochu skeptický. Když jsme před třemi lety odešli z Citronu, většina prognóz nám nedávala jako nové kapele velkou naději. My jsme ale makali a budeme makat dál, takže se výsledky dostavily.
Navíc jsme na tom psychicky a ve vztazích mezi sebou mnohem lépe, než jsme byli před třemi a více lety. Užíváme si to.
Skupina Limetal
Veroniko, vy jste přišla do skupiny loni. Proč?
Mrázová: Fany jednou někde viděl mé bubenické video…
Michalík: …a řekl jsem si, že by to byla bomba mít takovou holku v kapele.
Mrázová: Asi o tom řekl i ostatním, protože mi loni na jaře zavolal Vašek Vlasák, já byla ještě na konzervatoři v Praze, a zeptal se mě, jestli bych s nimi nechtěla hrát. Setkali jsme se v Praze, dohodli se na dočasném hostování a odehráli jsme spolu několik koncertů. Na nich jsme zjistili, že je nám spolu dobře a hudebně to skvěle funguje. A tak jsme se rozhodli spolu ještě nějakou dobu vydržet.
Vlasák: Když jsme si poprvé s Veronikou zahráli, přišel za mnou Jarda Bartoň a řekl mi, že má pocit, jako bychom s ní hráli už deset let.
Mrázová: Právě na napojení se na ostatní muzikanty jsem v hudbě dost zaměřená. Řeším to, protože mi to přijde pro spolupráci velice podstatné. S kluky se to dokonale povedlo.
Přestože je mi teprve šestadvacet let, hrála jsem už s mnoha muzikanty. Hraní s Limetalem mi ale dokonale sedlo. Navíc mám ráda starý rock a hard rock, což je něco, z čeho Limetal vychází. Cítím v tom opravdovost, pravověrnost, poctivost. To mě na hudbě baví.
Nepřekáží vám dvougenerační rozdíl, který mezi vámi a některými členy kapely je?
Mrázová: To nikdy neřeším. Jsem zvyklá fungovat v prostředí, které mi vyhovuje, bez ohledu na to, jací lidé ho vytvářejí. Odjakživa jsem navíc kamarádila se staršími lidmi, a spousta lidí mi říká, že uvažuju jako starší člověk, takže to, co se stalo při mém příchodu do Limetalu, mi přišlo přirozené a vůbec jsem se nad tím nepozastavila.
Michalík: My ji vzali do kapely i proto, aby nám snížila věkový průměr. Teď máme krásných čtyřiačtyřicet let.
Tak to gratuluju…
Michalík: No, přemýšlíme už o tom, že bychom zkusili najít ještě někoho mladšího, abychom se dostali s tím průměrem ještě níž…
Limetal skutečně vychází z klasického rocku. Jak moc toužíte po tom, aby byl váš zvuk modernější a progresivnější?
Bartoň: Obecně nemám rád, když někdo rozděluje hudbu na moderní a starou. Podle mě je to blbost, a právě Veronika je ten typ muzikanta, který tohle neřeší, což se mi na ní líbí. My máme v krvi nějaký styl hraní i skládání. Sledujeme, co se v hudbě děje, a vědomě se snažíme o to, aby byl náš zvuk co nejmodernější. Způsob skládání ale sotva změníme.
Kdy přesně víte, že je nová písnička hotová?
Bartoň: Obvykle se to děje tak, že napíšeme skladbu, řekneme si, že je ve stavu, v jakém ji můžeme nechat, ale za dva měsíce se nám už tolik nelíbí a začneme se v ní zase vrtat. Mnohokrát se k ní ještě vrátíme, mnohokrát ji posloucháme, ale nakonec se přece jenom shodneme a proces skládání uzavřeme. Spokojeni však musíme být všichni, všichni musíme znění písně odsouhlasit.
Šperl: Když potom začneme hrát, je mi úplně jedno, co se kolem mě děje a jak reagují lidé. Vždycky mě baví celý koncert, od první do poslední písničky. Kdybych s nimi nebyl spokojený, nebavilo by mě hrát.
Že vás baví, je jeden z klíčových pocitů, které jsem na vašich vystoupeních, na nichž jsem byl, měl.
Vlasák: Kdyby nás to nebavilo, nedělali bychom to. Jasně, říká se, že to tak mají všichni muzikanti, ale ono to tak není. Spousta lidí dnes dělá hudbu z různých důvodů, třeba kvůli penězům, a mnozí jsou někde na cestě, kterou jsme prošli i my.
Když jsme byli mladí, dělali jsme ji kvůli holkám a chlastu. Dneska ji děláme samozřejmě ze stejných důvodů, ale navíc nás strašně baví. Naučili jsme se ji od srdce milovat, a když se tohle muzikantovi stane, už se to nikdy nezmění. Kdyby se to náhodou přece jenom někdy ztratilo, na hudbu bychom se vykašlali.
Co vás čeká dál?
Vlasák: Na konci letošního roku zveřejníme klip k písničce Swingers párty. V hlavní dvojroli se v něm představí zpěvák Fany Michalík a bude to v podstatě příběh, který odpovídá textu skladby. Na začátku února vyjedeme na koncertní turné společně se skupinou Komunál.
V březnu vyjde celá deska s názvem Svět je kosočtverec, na které přibude dalších šest až osm autorských písniček.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: