Hlavní obsah

Picassova česká linka

Až do ledna hostí Praha unikátní výstavu grafických listů Pabla Picassa. Soubor stovky rytin a leptů, který je zároveň deníkovým záznamem bouřlivého období Picassova života, zapůjčilo Museum Reina Sophia v Madridu a v České republice je poprvé. Picassův život se přitom s českou kulturou protnul hned několikrát.

Foto: Sucessión Pablo Picasso, VEGAP, Madrid, 2018

Faun odhalující spící ženu - Jupiter a Antiopé podle Rembrandta, 12. června 1936, měď.

Článek

Snad i proto se kurátoři výstavy Pablo Picasso. Vášeň a vina. rozhodli připomenout návštěvníkům Picassa, jak ho viděl jeden z významných českých umělců – samostatná místnost je v Museu Kampa věnována portrétům a karikaturám, na kterých malíře zachytil Adolf Hoffmeister. Ten se s Picassem setkal, když ho španělský génius osobně vyhledal v jeho ateliéru. V majetku Hoffmeisterových je dodnes jeden grafický list a jeden Picassův dopis.

Ve třicátých letech, ze kterých soubor La suite Vollard, vystavený v Museu Kampa, pochází, byl Picasso již známým a velmi dobře vydělávajícím umělcem – i přes hospodářskou krizi se jeho díla prodávala za rekordní sumy. A jedním z jeho prvních fanoušků a významných sběratelů jeho díla byl opět Čech - Vincenc Kramář, předvídavý teoretik kubismu a sběratel umění. Rok před svou smrtí odkázal svoje sbírky kubistického umění Národní galerii, ve které vynikají zejména práce z Picassova raného období. Tím napomohl státní sbírce moderního umění získat rozměr mezinárodní.

A mezinárodní rozměr má nepochybně také aktuální expozice Vášeň a vina, kterou doplňují práce dvou českých umělců: kresby Luďka Rathouského a videa Davida Kořínka.

„Přivézt do Prahy takhle rozsáhlou výstavu z tak prestižního muzea není zdaleka jednoduché. Než renomovaná zahraniční instituce zapůjčí do menšího muzea svá díla, předchází tomu náročná příprava. Jednání mnohdy trvají i několik let. Ale nám se to podařilo,” upřesňuje Jiří Pospíšil z Musea Kampa.

Foto: Sucessión Pablo Picasso, VEGAP, Madrid, 2018

Starý sochař, mladá modelka a její portrét, 3. dubna 1933, měď, lept.

Grafický cyklus La suite Vollard vytvořil Picasso během bouřlivého rozchodu se svojí ženou Olgou, milostného vzplanutí k mladičké Marii - Therése, s pocity vášně, viny i uvěznění sebe sama mezi těmito vztahy. Vystavovaná díla jsou nahlédnutím do srdce i mysli umělce a v Museu Kampa jsou velmi symbolicky uspořádány do formy labyrintu. Sám Picasso na sebe ve svých kresbách čím dál častěji bere podobu Minotaura. Toto alter ego je symbolem animální brutality i souboje se sebou samým.

Většinou se grafiky z tohoto cyklu vystavují jednotlivě, na Kampě mají návštěvníci možnost vnímat jej jako celek, jako obrazový deník. Důvod, proč je tento soubor kreseb tak ceněný, je nasnadě – stejně nevyhnutelně jako evropské dějiny vede tento labyrint k nejslavnějšímu a nejtemnějšímu Picassovu dílu: ikonické Guernice.

Související témata:

Výběr článků

Načítám