Článek
Přestože nelze popřít, že film vyznívá jako seriózní politická kritika, ve snímku rozhodně nechybí ani poněkud trpký či groteskní humor. Ten vyvěrá jednak z absurdity Berlusconiho manipulačních technik a způsobu vyjednávání, jednak ze sejmutí jeho veřejné masky a pohledu na jeho osobní život. Scény, ve kterých se svým asistentem vymýšlí strategii na podplácení senátorů, kupuje si nejlepší fotbalisty či mluví se svým dvojníkem, jsou svým humorným vyzněním srozumitelné pro diváky po celém světě.
Toni Servillo jako Silvio Berlusconi
„Nesmírně a divoce zábavné,“ píše se v recenzi na americkém kulturním blogu Pajiba. Přesto se tvůrci striktně vyhýbají tomu, aby film vyzněl jako karikatura. „Vyvarovat se karikatury je otázka stylu. Je podstatou frašky a mnoho komiků už Berlusconiho takto ztvárnilo jinde… V našem filmu sice nechybí humor, ale to, co Berlusconi způsobil, je závažné a skutečné. To jsme měli stále na paměti,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Vulture představitel hlavní role, herec Toni Servillo.
I Paolo Sorrentino uvádí, že jeho záměrem rozhodně nebylo někoho zesměšňovat. Svým filmem se snaží čistě prozkoumat všechny stránky tohoto, podle jeho slov, tajemného muže. „Jakákoli sebezavrženíhodnější osoba má potenciálně právo dostat se na plátno. Protože vám to umožní porozumět tomu, co by se jinak mohlo zdát vzdálené nebo nepochopitelné. Nejde o to někoho glorifikovat, alespoň pro mě ne, nebo na někoho ukazovat prstem a rozhodovat, kdo je dobrý, nebo špatný. Takový přístup k umění je obecně pomýlený, ať už se jedná o román, nebo o film,“ dodal režisér Sorrentino.