Článek
„Film Uzamčený svět naléhavým způsobem nutí k zamyšlení nad tím, jak je v současné společnosti chápána a realizována spravedlnost. Koho a za co trestáme? Může být represe nástrojem nápravy? Jaký je vztah mezi vězněným a tím, kdo ho vězní. Může se umění stát pozitivním nástrojem ‚nápravy‘ v justičním systému a potažmo i v lidském společenství?“ uvedla porota, kde zasedla například pravnučka prezidenta Masaryka Charlotta Kotíková, držitelka studentského Oscara Marie Dvořáková nebo dokumentaristka Apolena Rychlíková.
Porota letos udělila hned dvě zvláštní uznání. Jedno získal film Central Bus Station Tomáše Elšíka. „Úspěšně umělecky zpracované příběhy několika protagonistů spojených s budovou jednoho autobusového nádraží, které sporným způsobem změnilo urbanistickou strukturu Tel Avivu. Ve filmu se prolíná magická poezie s nižšími patry současného života v Izraeli i historie s přítomností,“ sdělila porota.
Další zvláštní uznání má Tereza Bernátková a film Sólo pro poslance a senátory. „Cenu udělujeme za radikální filmové gesto, které svou přímočarostí odhaluje absenci politické imaginace a zanechává divačky a diváky ve stavu tragikomické opuštěnosti,“ dodala porota.
Portrét vyděděnců
Cenu studentů získali Pasažéři Jany Borškové a cenu za nejlepší světový dokument belgický Volný pokoj režisérky Alexandry Kandy Longuetové.
„Film představuje kolektivní portrét skupiny vyděděnců kdesi uprostřed americké pustiny. Film svým disciplinovaným filmovým jazykem a strohou kamerou odhaluje existenciální tragédii osamělých a zoufalých lidí,“ uvedl Krysztof Zanussi. Zvláštní uznání pak polský režisér předal Jakubu Červenkovi za snímek Hovory s T.G.M., který je dokumentární rekonstrukcí rozhovorů prezidenta Masaryka s Karlem Čapkem „Tento film se, coby hraný, natolik odlišuje od všech dokumentů a experimentálních děl v této sekci, že s nimi nemůže soutěžit jako rovný s rovnými. Obdivuji jeho klasickou obraznost, soudržný scénář a vynikající výkony obou herců,“ uvedl Zanussi.
Nejlepším filmem východní a střední Evropy se stal Timebox rumunské režisérky Nory Agapiové.