Hlavní obsah

RECENZE: Lipo kultivuje žánr a dává mu smysl

Právo, Jaroslav Špulák

Čím déle kráčí liberecký raper Lipo po zdejší hudební scéně, tím víc na ní nachází své místo. Po ukončení éry formace BPM (Básníci před mikrofonem), v níž její členové dávali mimo jiné význam slovu, vydal v roce 2012 debutové album Víc než hudba.

Foto: Radek Kudláček

Lipo vydal své třetí sólové album.

Článek

Už na následujícím počinu O duši (2014) pak naznačil, že chápe vklady zvuků živě nahraných nástrojů a neustálého důrazu na význam a příjemnost textů jako důležité pro svou další tvorbu. Letošní novinka Lyrika říká, že se rozhodně nenechal ukolébat obecně zjevnou bezradností monotónního rapu.

Na novince ponechal více prostoru zpívaným linkám. K jejich realizaci sezval zajímavé hosty, jejichž profesí je zpěv. Hned v úvodní Svobodě se výrazně prezentuje Marcell, jinak člen olomoucké kapely No Distance Paradise, v následující Ve vzpomínkách zase Nela, později ODD, Debbi a Yanna.

Jednoznačný přínos zpívaných melodických linek celkovému soundu Lipovy tvorby bohužel trochu narušuje fakt, že Marcell a Debbi nazpívali své pasáže anglicky, přitom Lipo ve slokách rapuje v češtině. Tyto v základu velmi rozdílné jazyky spolu v jedné písničce nesouzní, zvukomalebnost to nemá žádnou, a tak je škoda, že se Lipo více nesnažil napsat dobrý český text i pro melodické refrény.

Foto: Universal Music

Nová alba

Povšechně nicméně zpívané pasáže jeho tvorbu rozzáří. Z položek, v nichž jsou, dělají skutečné písničky, které jsou v tu ránu konkurenceschopné v oblasti popu nebo alternativního popu. Je skvělé, že podobný pocit má na zdejší scéně například také Marpo, který na své letošní desce Dead Man Walking rovněž ponechal prostor zpívaným okamžikům a bylo to ku prospěchu věci.

Lipo má ovšem ještě jeden trumf a tím jsou texty, jejich forma i obsah. Patří k těm, kteří si hrají se slovy, významem, ladí obraty, radují se z každého druhého významu, který ve svých slovních příbězích či vyjádřených pocitech má. Nadto je velmi osobní, zpívá o tom, co zažil, co vidí, a nepotřebuje se opírat o hloupá klišé, která hip hop ve svých textech mnohdy přináší. Ostatně v písních Nebudu lhát a Solitér to vysvětlí.

Lipo vnímá rap jako umění. Kultivuje ho a na české scéně pracuje na tom, aby si mohl sám před sebou zdůvodnit, že jeho milovaný styl není jen planým výkřikem generace těch, kteří by rádi zpívali a tvořili, ale nemají na to schopnosti, a tak se zaštítí žánrem, jenž po nich mnoho talentu nevyžaduje.

Lipo naštěstí patří k těm, kteří ho mají. A jen takoví lidé mohou svému žánru pomoci.

Lipo: Lyrika

SinglTon, 41:53

Celkové hodnocení: 75 %

Související témata:

Výběr článků

Načítám