Článek
Tento rozhněvaný starý muž se nikdy nesmířil s absurdně zbytečnou smrtí svého otce za 2. světové války, nikdy neodpustil učitelům, úředníkům a všem těm, kteří od dětství deformují lidské bytosti, aby z nich vychovali ovce pro konzumní společnost. Waters neodpouští, ukazuje, pojmenovává a vzteká se.
Nebere si servítky ani před nejmocnějšími muži tohoto světa. Svým způsobem to dotvrzuje i jeho masivní světové turné Us + Them, které od května loňského roku brázdí zeměkouli po vyprodaných halách a skončí až v prosinci roku letošního.
Bylo by asi pošetilé podezírat tohoto celoživotního rebela z prostého hromadění miliónů na osobních kontech. Waters chce mluvit k lidem, a protože je muzikant, mluví prostřednictvím hudby. Na turné Us + Them, které se v pátek zastavilo v pražské O2 areně a setrvává v ní ještě další den, k tomu používá v drtivé většině písně z repertoáru druhdy domovských Pink Floyd.
Sólová tvorba je ve výrazné menšině včetně aktuálního alba Is This the Life We Really Want?. Desky, která popravdě přiznáno, hudebně také výrazně žije z floydovského odkazu.
Waters cestuje s desetičlennou kapelou včetně dvou výtečných sboristek Jess Wolfeové a Holly Laessigové a dávného kolegy, skvělého saxofonisty Iana Richieho. Po celou dobu efektivní, nikoli efektní koncertní show rozdělené do dvou částí obklopuje diváky ze všech stran dokonalý zvuk srovnatelný s nejvybranější domácí reprodukcí.
Dokonale, bezchybně a tím pádem i beze změn oproti originálu hraje i kapela. A to od úvodní Speak to Me přes Time, Welcome to the Machine či Another Brick in the Wall s českým dětským sborem, který v Praze Waterse doprovodil, přes Pigs, kde všemi vizuálními prostředky zdůrazňuje, že považuje prezidenta Trumpa za prase, až po hymnickou Comfortably Numb v podobě posledního přídavku.
Předpoklad, že koncert Rogera Waterse bude po všech stránkách mimořádným zážitkem, se prostě naplnil měrou vrchovatou.
Roger Waters |
---|
O2 arena, Praha, 27. dubna |
Hodnocení: 95 %
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: