Článek
Totéž platí o jeho romanetu Utrpení knížete Sternenhocha, díle fantaskně groteskním, vzpírajícím se jakémukoli realistickému uchopení. Jak také věrohodně zobrazit soulož s mrtvou ženou či novorozeně roztříštěné o otcovu hlavu?
Opera je ale výsostně stylizované umění, jež za svou více než čtyřsetletou existenci už zvládlo leccos. A tak si poradilo i se Sternenhochem, s jeho expresivní obscénností i výlučnou filozofií.
Klíma si ovšem musel počkat na skladatele Ivana Achera, který mu skvěle rozumí a je s to přenést jeho ducha do velkooperní tragigrotesky, přitom velmi úsporným způsobem. Jeho hudební jazyk vychází z opery, umí napsat dokonalou kantilénu, nebojí se patosu ani extáze, zároveň jeho hudba svou prostotou připomíná glassovský minimalismus, nad nímž se klene křišťálová melodie. A do toho vnímáme názvuky etna, jazzu, líbivé filmové hudby i kabaretu.
Titulní postavu Sternenhocha skvěle zvládl Sergej Kostov.
Bizarním spojením citery, kontrafagotu, houslí, violy, samplingu a elektroniky dosahuje Acher barevných kombinací, navíc přefiltrovaných zvukovým designem včetně hlasu a zpěvu na mikroporty.
Svůj význam má i použití esperanta, jež evokuje operní italštinu a zbavuje dění na scéně realistických parametrů. Sporné je ale v tomto případě využití titulkovacího zařízení, které divákův pohled odvádí od dění na scéně. Stručný obsah v programu by posloužil lépe.
Výborným partnerem Acherově opeře je jak zkušený dirigent Petr Kofroň, tak i režisér Michal Dočekal s reprezentativním týmem spolupracovníků. Bez zbytečně opulentního mobiliáře vytváří atraktivní podívanou, založenou na dokonalé pohybové práci herců i tanečníků, groteskním herectví, fantaskních kostýmech, nápaditém svícení a scénických prvcích tvořících propracovaný výtvarně-dramatický celek.
Všichni protagonisté, taneční chór i hudebníci odvádějí vysoce profesionální výkony. Sergej Kostov je jedinečným Sternenhochem, jeho hlas plynule přechází z vysokého kontratenoru do běžné tenorové polohy a se svým tanečním alter egem v podobě skvělého Jana Kodeta tvoří pitoreskní dvojici. Vanda Šípová uplatní v Helze naplno jak svůj suverénní koloraturní soprán, tak i démonickou ženskost.
Vynikající je čarodějnice Kuhmist v podání Terezy Marečkové, jež kromě zpěvu zvládne i hru na housle a violu a postavu ozvláštní permanentní plíživou potměšilostí. V menších rolích Otce a Poety/Milence odvádějí přesné a do celku zapadající výkony Luděk Vele a Jiří Hájek.
Sternenhoch jistě nebude podívanou pro každého, jenže ani Klíma není menu pro všechny. Také není jasné, zda se ti, kteří neznají autora ani román, dokážou s inscenací porovnat. V každém případě ale má Opera Národního divadla zásluhu na vzniku pozoruhodné moderní opery se vším všudy.
| Ivan Acher: Sternenhoch |
|---|
| Libreto Ivan Acher, překlad do esperanta Miroslav Malovec, dirigent Petr Kofroň, režie Michal Dočekal, choreografie Lenka Vagnerová, scéna Marek Cpin. Světová premiéra 7. dubna na Nové scéně ND Praha, psáno z první reprízy 8. dubna |
Hodnocení 90%