Článek
Šedesátiletý Aj Wej-wej se ve světě proslavil především jako kritik čínského režimu, ale v posledních dvou letech se zabývá téměř výhradně tématem uprchlictví. Ve Veletržním paláci v Praze představuje od března svůj projekt Zákon cesty, jehož ústředním motivem je obrovský nafukovací člun s lidskými postavami.
Četné práce na papíře představí Kupku také jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu
Nová sezóna v únoru
Dílo připomínající moderní Noemovu archu, vytvořené přímo pro Prahu, pracuje i s konkrétním výstavním prostorem: právě zde byli totiž v letech 1939–1941 shromažďováni Židé před deportací do koncentračního tábora v Terezíně.
Výstava by se měla z Prahy přesunout do Sydney a poté ještě patrně do Bruselu a Barcelony. Národní galerie má však zájem, aby některé umělcovo dílo zůstalo v Praze natrvalo. „V Malé dvoraně Veletržního paláce bych rád umístil jeho instalaci Bicycle Chandelier, což je lustr z čínských kol,“ uvedl ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
S umělcem jedná také o další spolupráci: Aj Wej-wej se tak bude kurátorsky podílet na nové expozici asijského umění i na nové expozici v Salmovském paláci, kde bude od jara vystavena část sbírky nadace Francesky von Habsburg Thyssen-Bornemisza Art Contemporary.
Novou sezónu zahájí Národní galerie v únoru, kdy Aj Wej-Weje ve Veletržním paláci vystřídá německá umělkyně Katharina Grosseová. Tato výrazná osobnost současného umění pracuje od druhé poloviny devadesátých let 20. století téměř výhradně s průmyslovými pistolemi, jimiž rozprašuje akrylové barvy. Podle kurátora Adama Budaka připravila pro Veletržní palác velkorozměrnou malířskou instalaci, která reaguje přímo na industriální prostor budovy a překračuje hranice mezi obrazem a architekturou.
Maria Lassnigová: Autoportrét s kamerou.
Galerie zároveň otevře retrospektivu pozoruhodné rakouské malířky Marie Lassnigové (1919–2014), která nabídne více než padesát velkorozměrných obrazů, kreseb a akvarelových cyklů. „Ukáže její tvůrčí vývoj od abstraktních děl, která vznikala ve Vídni čtyřicátých let, přes malířské experimenty z doby jejího pařížského a newyorského pobytu až po zralé dílo vytvořené po návratu do Rakouska v roce 1980,“ upřesňuje kurátor Adam Budak.
Na jaře se pak v paláci Kinských otevře výstava Jiřího Koláře, jemuž NG věnovala rozsáhlou retrospektivu v roce 2000 a před několika lety ještě další výstavu Korespondáž. Nový projekt připomene Kolářovy práce, které jsou propojené s jeho básnickým dílem. Významnou částí výstavy má být Deník 1968, soubor šedesáti šesti koláží mapujících události tohoto roku.
Retrospektiva Kupky
Kolářovy práce pak na podzim vystřídá výstava děl českých umělců, kteří pod vlivem významných osobností francouzského umění působili v Bretani, a to Antonína Chittussiho, Jana Zrzavého, Josefa Čapka nebo Toyen společně s díly Paula Gauguina či Paula Sérusiera.
Velkou atrakcí programu na příští rok je retrospektivní výstava Františka Kupky, která bude otevřena na podzim ve Valdštejnské jízdárně. Kromě děl ze sbírek Národní galerie představí práce ze sbírky pařížského Centre Pompidou, newyorského Guggenheimova muzea nebo vídeňské Albertiny, a to od malířova raného období ze sklonku 19. století až po abstraktní práce z poloviny 20. století.
Výstava vznikla ve spolupráci s francouzskými a finskými partnery, takže bude nejprve na jaře k vidění v pařížském Grand Palais, v obměněné podobě pak na podzim v Praze a na jaře 2019 se přestěhuje do Helsinek.
„Četné práce na papíře představí Kupku také jako satirického kreslíře a znamenitého ilustrátora, umělce se zájmem o filozofii, antiku, náboženství i vědu,“ upozorňuje kurátorka Anna Pravdová.
Galerie obmění stálé expozice
V paláci Kinských se uzavře expozice asijského umění, dočasně se přestěhuje do Veletržního paláce a v budoucnu do jednoho z paláců na Hradčanském náměstí. V Salmovském paláci bude od června zpřístupněna první část mezinárodní sbírky nadace Francesky von Habsburg Thyssen-Bornemisza Art Contemporary.
Veletržní palác nabídne i nové rozsáhlé expozice ke 100. výročí vzniku Československa a k 50. výročí srpnových událostí roku 1968. Jejich součástí bude i slavná francouzská sbírka, kterou z velké části nakoupil československý stát jen pět let po svém vzniku.