Článek
„Hledal jsem film, který bychom mohli s Jane natočit. A také si myslím, že milostné příběhy jsou věčné. K tomu šlo o příběh, který respektoval náš skutečný věk. Dnes se točí hlavně filmy pro mladé,“ vypočítával jednaosmdesátiletý Redford důvody, proč koupil práva na adaptaci dva roky starého románu Kenta Harufa.
Režii jemné romance o vztahu dvou osamělých sousedů ale přenechal Riteshi Batrovi, autorovi úspěšné indické romantické komedie Cizí oběd a jednomu z tvůrců, kterým v kariéře pomohl Redfordův projekt Sundance Lab.
„Když máte úspěch, máte i možnost volby. A můžete svou pozici využít k tomu, abyste dali příležitost jiným. Základní myšlenka Sundance byla nechat slyšet jiné hlasy. V roce 1980 to začalo nápadem odvézt do hor zkušené tvůrce, kteří by pomohli začínajícím filmařům rozvinout jejich schopnosti. Pak jsme založili festival, aby měli tito režiséři své filmy kde promítat a aby je měli diváci možnost někde vidět,“ zavzpomínal Redford na zrod jedné z nejvýznamnějších světových filmových akcí.
Američtí herci Robert Redford a Jane Fondová na červeném koberci v Benátkách.
Redford a Fondová se seznámili v roce 1965 a prý šlo o přátelství na první pohled. „Od začátku jsme si sedli. Naše spolupráce nevyžadovala velké diskuse nebo přípravu,“ chválil si Redford.
Fondová na oplátku zavzpomínala, jak jí bylo brzo jasné, že se z jejího kolegy stane velká hvězda. „Při natáčení filmu Bosé nohy v parku jsme se procházeli po studiu Paramount a všechny sekretářky se na něj chodily dívat. Působil na ženy magneticky,“ ocenila Redforda a zalitovala, že v novince Our Souls at Night netrvá jejich milostná scéna déle. „Dáme ji jako bonus na DVD,“ s úsměvem slíbil režisér Batra.
Tak jako jiné velké filmy na letošním benátském festivalu, i Our Souls at Night z produkce Netflixu vypráví o často přehlížených lidech, v tomto případě důchodcích, a vzkazuje divákům, že na naději a překonání strachu není nikdy pozdě. Ani na sex, jak podotkla Fondová na tiskové konferenci, na níž padaly otázky politické i osobní.
„S věkem jsou romance lepší. Už znáte své tělo a také víte, že nemáte co ztratit. Podle mě je skvělé, že se naše postavy chtějí i fyzicky,“ vysvětlila Fondová.
České stopy
Naposledy Redforda milovala na plátně ve filmu Elektrický jezdec, který se na Lidu promítal také. I festival v Benátkách totiž zařazuje sekci digitálně restaurovaných klasik.
V ní letos najdeme osamělého českého zástupce v programu, celovečerní debut Miloše Formana Černý Petr z roku 1963, zrestaurovaný Národním filmovým archivem za dohledu kameramana Jana Malíře, zvukového mistra Pavla Rejholce či režiséra (tehdy pomocného) Ivana Passera. Tragikomedie o mladém učni ze samoobsluhy se publiku ukáže v neděli v podvečer.
Další dva česko-slovenské projekty se představily na koprodukčním fóru Gap-Financing Market. Mira Fornay přijela s připravovaným celovečerním dramatem Žáby bez jazyka, který popisuje jeden den v životě pachatele domácího násilí.
„Stejně jako v mém předchozím filmu Můj pes Killer je hlavní otázkou zodpovědnost za individuální jednání a postoje a také to, jaký rozsah odpovědnosti za rodinnou tragédii má společnost a rodina,“ uvedla režisérka.
Chystaný dokument Až přijde válka pojednává o polovojenské skupině, která chce na Slovensku se stovkou dospívajících členů vytvořit modelovou společnost a připravit se na konečný střet civilizací.
„Nacionalismus a strach z takzvaně odlišných považuji za hlavní témata, která jsem zkoumal ve svém posledním filmu Hra o kámen, stejně jako ve své profesi novináře,“ přibližuje režisér Jan Gebert.
Dva Češi se podílejí na chodu benátských porot. Umělecký ředitel karlovarského festivalu Karel Och dohlíží na jury sekce Giornatedegli Autori, složené z mladých filmových fanoušků, novinář a dramaturg Viktor Palák hodnotí debuty v porotě FIPRESCI.