Článek
Prohlásil jste, že svou profesi vnímáte jako požehnání, protože vám dovoluje pracovat mimo komerční sféru a mrtvou současnou hudbu, která v koncertních halách útočí na posluchačovo ucho. Vnímáte přesto ve filmové hudbě něco jako trendy?
Spíš než o trendech bych mluvil o tom, že se časem proměňuje jazyk, kterým filmová hudba hovoří. Dnes není už výpravná doprovodná hudba tak obvyklá. Tvůrci čím dál častěji pracují s písněmi, slavnými i neznámými, s již existující symfonickou či komorní hudbou a jazzem. Noví režiséři a filmové produkce žádají skladatele o jejich vklad čím dál méně.
Máte pocit, že se během let proměnil váš vlastní přístup ke skládání?
Snad jen v tom, že dnes už se víc soustředím na divadlo a symfonická díla. Napsal jsem hudbu pro mnoho filmů, bylo jich víc než sto osmdesát. Pro plátno jsem toho již udělal dost. Ale když mě o něco požádá přítel či filmová produkce, s chutí se na tom budu podílet.
Nicola Piovani.
Četla jsem, že jste si postupem času čím dál víc přál mít plně pod kontrolou celý tvůrčí proces, od prvního nápadu po dirigování a nahrávání. Která část procesu vás nejvíc těší?
V dnešní době invazivních a všudypřítomných audiovizuálních médií a narůstajícího množství záznamů se nejradši soustředím na koncerty a divadlo.
Lidé mají film Život je krásný od Roberta Benigniho rádi z různých důvodů. Vy jste za hudbu k němu získal Oscara. Co na něm milujete vy?
Obdivuji odvahu tvůrců s tím snímkem přijít. Dnes už všichni vědí, že měl úspěch, ale když se natáčel, distributoři předvídali, že to bude propadák. Komik, který hraje tragédii? Musel se zbláznit. Ale Benigni nebyl blázen. Byl jen odvážný. Byl hrdina.
V čem byla výjimečná práce na hudbě pro Život je krásný?
K celému snímku jsem přistupoval s ohromnou a neustálou pozorností. Téma vyžadovalo naprosté sledování podstaty příběhu. Nebyl tam žádný prostor pro zkratku.
Mívají filmoví režiséři o hudbě obvykle jasnou představu, nebo vám často dávali volnou ruku?
Práce na filmu vyžaduje souznění režiséra a skladatele. Jsou zapotřebí nápady obou, jejich spolupráce, předvídání nepředvídatelného a mnoho společných kreativních rozhodnutí. Pokud takové souznění neexistuje a skladatel pracuje osamoceně, výsledek bude pro film nevalným přínosem.
Herci často říkají, že hrát záporné postavy je snazší než kladné. Je nějaký filmový žánr, pro který se vám skládá snáz než pro jiné?
Některé žánry mohou být jednoduší, ovšem jen pokud pro daný film hledáte žánrové hudební řešení. Naopak přijít s něčím novým, zajímavým a kreativním je složitější.
Pracoval jste na mnoha klasických italských filmech, složil jste hudbu pro Noc svatého Vavřince režisérů Vittoria a Paola Tavianových či Ginger a Fred Federica Felliniho a mnoho dalších. Co máte na italské kinematografii rád?
Nevypočítavost tvůrců, chytrost, s jakou unikají konvencím. Záblesky umění, kterého je v Hollywoodu svázaném mainstreamovým průmyslem pracnější dosáhnout.
V České republice roste obliba koncertů filmové hudby. Cítíte to i v jiných zemích?
Vypadá to tak. Aspoň čísla to říkají.
Na čem nyní pracujete?
Na několika projektech, které se netýkají filmu. Na symfonické básni, opeře, hudební komedii a koncertu pro klarinet a orchestr. Ale když dostanu dobrou nabídku na film, proč ji nepřijmout?