RECENZE: Soňa Červená exceluje v umění melodramu

Náladotvorná kompozice Bouře a klid na texty básní Emy Destinnové v překladu Jana Králíka přináší témata romantického citu i osamění zřetězená do příběhu trýznivé i opojivé lásky. Kvěchova hudba v impresionisticky i dekadentně bolestném duchu dotváří atmosféru jednotlivých básní, od intimity až po dramatická expresivní vzedmutí. Dokonale ladí s barvitými obrazy, jež přináší Destinnová v citově exponovaných textech. Na albu zní v barvitém podání Filharmonie Brno řízené Leošem Svárovským.

Kafkovy sny Sylvie Bodorové pro hlas, akordeon, smyčce a bicí vznikly na úryvky z textů Franze Kafky v češtině i němčině, přičemž se tu hraje se zvukem obou jazyků. Recitátorka se tu mění v pěvkyni a naopak, její schopnost orientace v obou jazycích i uměních je základem promyšlené a procítěné interpretace. Je to velmi sugestivní kompozice, se stejnou sugestivitou zprostředkovaná posluchačům.

Relativně nejznámější je jazzová Kuchyňská revue Bohuslava Martinů, která vznikla původně jako jednoaktový balet. Úprava pro melodram s texty Jana Löwenbacha, uměleckým jménem Jana Budína, rozšířenými francouzským recitátorem Vincentem Figurim v českém překladu Jeana-Gasparda Páleníčka, měla premiéru v roce 2014 právě v provedení Soni Červené nejprve v Paříži, poté v České republice, a to jak v komorní, tak i instrumentální verzi.

Na albu je nahrávka se členy Českého národního symfonického orchestru a s dirigentem Jiřím Petrdlíkem z loňského roku. Jednadevadesátiletá umělkyně na ní srší energií, komediantstvím a humorem, který výborně ladí s Martinů hudbou v rozkošném, vroucím i vtipném podání ČNSO. A kdo Soňu Červenou v této kompozici viděl na jevišti, ví, že její herecký projev zážitek z díla ještě násobí. Studiové nahrávce tak schází živá reakce publika.

Červená má s melodramem velké jevištní zkušenosti, takže dobře ví, jak s hlasem pracovat, a ovládá specifické umění melodramu, spočívající ve skloubení hudby a textu v jeden výrazově a významově neoddělitelný proud. Její hlas zní zřetelně a barevně s velkou škálou od civilní věcnosti a intimity v básních Destinnové přes patřičný patos až k lehké sebeironii a razantní komediantské nadsázce v Kuchyňské revui. Základem je ovšem naprosto srozumitelný přednes textu s precizní výslovností včetně pečlivých koncových konsonant. A nadstavbou posluchačský zážitek z dokonale, po smyslu vět, hudebních i textových frází a celku, precizovaného přednašečského a hereckého výkonu Soni Červené.