Článek
Před několika dny vyšel záznam koncertu na cédéčku i vinylu, a to pod názvem Tata Bojs & SOČR Live. Členové kapely Tata Bojs na koncert i přípravy rádi vzpomínají. Přitom přiznávají, že byť mají z různých spoluprací s jinými muzikanty mnoho zkušeností, měli z té loňské trochu obavy.
„Měli jsme strach z patosu. Je to vlastnost, která provází mnohé spolupráce elektrifikovaných skupin s velkými orchestry, ne vždy to prostě dopadne dobře,“ přiznal zpěvák a bubeník Milan Cais. „Třeba koncert Lucie v Opeře nebo spojení Metalliky se symfonickým orchestrem byly pro nás v tomhle ohledu takovým zvednutým prstem. Prostě jsme se báli, že nám to fanoušci omlátí o hubu s tím, že je to trapné.“
Svolali tedy velkou poradu, na které se dohodli, že nabídku, kterou od SOČR dostali, přijmou. Trvali ale na tom, aby aranže skladeb rozepsal Marek Doubrava, bývalý člen Tata Bojs, jenž s nimi stále průběžně spolupracuje a dobře je zná.
„SOČR to zpočátku moc nekvitoval, ale nakonec to respektoval poté, kdy se k nám přidal skladatel a dirigent Marko Ivanovič, který se pro něj zřejmě stal jakýmsi garantem výsledných aranží,“ vysvětlil Doubrava. „Neměl jsem za sebou žádnou symfonickou práci, na kterou bych se mohl odkazovat. Sám jsem proto navrhl, že by se k nám měl připojit někdo zkušený, kdo to celé přečte. Přesně tu roli Marko splnil.“
Co bylo na spolupráci nejtěžší? „Asi propojení dvou rozdílných hudebních světů. SOČR má svůj a my také a zpočátku na sebe neustále v něčem narážely. Například v představě o tom, co je hlasité a co ne. Hráli jsme tak na třicet procent své obvyklé hlasitosti a někteří členové SOČR při zkoušce vstávali a říkali, že je to moc nahlas,“ zavzpomínal Cais.
Po odehrání vystoupení se shodli na tom, že se povedlo. O to více pak byli zvědaví na záznam, který při něm pořídili.
„Pocity z prvního poslechu byly zpočátku smíšené,“ přiznal Cais. „Náš zvukař a producent Dušan Neuwerth ho ale dokázal ošetřit tak, aby měl logiku a průběh. Když jsme ho chystali k vydání, bylo potřeba udělat dost postprodukce. Nic se ale nepřehrávalo ani nepřezpívávalo, vše je tam tak, jak to zaznělo ve Foru Karlín.“
Koncert se uskutečnil loni v listopadu pouze jednou, jak bylo ostatně původně domluveno. Po tak náročném zkoušení a jediném provedení se nicméně nabízí otázka, zda jej někdy Tata Bojs a SOČR nezopakují.
„My bychom se tomu asi nebránili, ale od začátku se mluvilo o tom, že půjde o jednorázový projekt v rámci oslav devadesáti let jeho existence. Po koncertě, možná pod vlivem všeobecného nadšení, nám ředitel orchestru naznačil, že by v budoucnu mohlo ještě k zopakování vystoupení dojít, tak uvidíme,“ informoval Cais.
Pokud jde o plány Tata Bojs, prozradil, že se v létě objeví na několika festivalech, z nichž důležitý bude ten na Colours of Ostrava. Použijí na něm totiž projekce a speciální scénu. Na podzim pak připravují překvapení, o kterém ale ještě nechtěli mluvit.
„Odtajníme ho až na naše narozeniny, které budeme mít 29. června,“ vysvětlil baskytarista Mardoša. „V roce 2018 pak budeme slavit třicet let na scéně, takže už dáváme dohromady nápady.“