Radoslav Banga: Hater je prostě diagnóza

Nenávistný člověk, který svou zlobu rozpouští v internetových diskusích, kde je ke všemu skeptický a někdy i agresivní. Jeho projevům na internetu se říká hejty. (V češtině se pro hatery používá také termín hejtři – pozn. aut.)

Vznikala dlouhou dobu, pomalu a jistě. Prvním podnětem bylo, když jsme tančili s Lukášem Pavláskem ve StarDance. On neustále postupoval, a když už byl daleko, začaly se na internetu objevovat hejty na jeho adresu.

Tenkrát jsem se ho veřejně zastal, protože mi připadlo směšné, že někdo někomu za to, že postoupil v taneční soutěži, vyhrožuje smrtí. Také mě napadlo, že by jednou mohla vzniknout písnička, ve které si budu s takzvaných haterů dělat legraci.

A pak přišel Český slavík. Po mé reakci na Ortela přímo v divadle se hateři soustředili na mě a také mi vyhrožovali smrtí. Strhlo se doslova facebookové šílenství. Když pak hateři podobně přistoupili k Ivě Pazderkové za to, že se objevila v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, písnička byla na spadnutí. Posledním impulsem byly hejty na adresu šestnáctileté skautky Lucky Myslíkové, která se v Brně postavila neonacistickému průvodu.

Začal jsem si vybírat nejklasičtější hejty a vkládal jsem je do textu písně. Žádné z nich tedy nejsou vymyšlené. Některé jsou zakomponovány i v obraze. Současně si ale v klipu z těch lidí děláme legraci.

Odehrává se v blázinci, kde se hateři léčí. Hraju terapeuta Dalibora Šťastného, který je má na starost. Jednou se mezi nimi objeví echt hejtr Evžen Báječný, kterého hraje Lukáš Pavlásek. V blázinci skončil kvůli tomu, že hejtoval Marii Doležalovou. Tu si v klipu zahrála ona sama. Je to také klip o tlaku, který je vyvíjen na terapeuta, i o tom, jak je snadné takovému tlaku podlehnout. To už samozřejmě souvisí i s internetovým prostorem.

Přesně tím jsem se před časem začal zabývat. Kladl jsem si otázku, co je to za lidi, co dělají, jaký je jejich profil. Po několika měsících jsem dospěl k závěru, že nejsem první ani poslední, kdo něco takového zažívá, a že profil hatera nelze obecně určit. Dobral jsem se jen toho, že je to skupina lidí, kteří se objevují ve všech internetových diskusích. Hater je prostě diagnóza. Zároveň je to bohužel móda a trend.

Iniciovali jsme na to konto vznik internetových stránek itymuzes.cz, které jsou napůl parodie a napůl vážná věc. Zabýváme se na nich hejtingem a popisujeme, co hejt je a kdo za ním stojí. Je to vtipné a současně až mrazivě pravdivé. Na jednu stranu jsou tam rady, jak se při napadení hejtry chovat a co dělat, je tam ale i aréna, v níž si mohou hateři zanadávat s tím, že jim zaručujeme, že jim nikdo nic neudělá.

Asi dva měsíce.

Nebyl. To, co se děje na internetu, naštěstí neodráží realitu. Potkal jsem například na ulici člověka, který měl jasně vyhraněný názor vůči mé reakci na Ortela. Debatovali jsme o tom a skončilo to tím, že se se mnou po dvaceti minutách fotil.

Nechci tím však říct, že to, co se kolikrát děje na internetu, lze brát na lehkou váhu. Když vám někdo vyhrožuje smrtí a vyhrožuje i vaší rodině, je to vážná věc.

Jsou v ní elektronické zvuky, takové, jaké jsem v minulosti ve své tvorbě nepoužíval. Řekl jsem si, že je přece úplně jedno, v jakém žánru se budu pohybovat. Důležité pro mě je, abych byl s písničkami spokojený.

Obecně prožívám období klipů, takže mám v plánu za nějaký čas vydat další s novou písničkou. K albu vyloženě nesměřuju. Chci chrlit singly, tedy písničky, které mi přijdou dobré.