Článek
Když se zakládá bigband, počítá se s během na dlouhé trati. Přesto, považujete fakt, že slavíte deset let, za výsledek tvrdé dřiny, zázrak, nebo shodu šťastných okolností?
Za kombinaci toho všeho a navíc za boží požehnání, za poslání. Po deseti letech o tom vůbec nepochybuju. Prvních pět let byla v podstatě muka, očistec na zemi. Když jsem začínal, byl jsem úspěšný trumpetista, ale vůbec ne manažer nebo kapelník. Musel jsem se to naučit.
Po pěti letech jsem se poprvé probudil a uvědomil jsem si, jak silně mě ta touha ovládala.
Kdybych tehdy nebyl v podstatě magor, nejspíš bych to vzdal. Děkuji bohu, že mi dal sílu uvěřit a vše zvládnout. Všechno ostatní byla shoda šťastných okolností a zázrak. Zázraky se ovšem dějí každý den a je jen na nás, zda je dokážeme proměnit. Na úplném začátku jsem řekl, že budeme jednou headlineři festivalů Rock For People nebo Colours of Ostrava, že budeme vyprodávat haly a že s námi budou zpívat světové hvězdy. Já to fakt řekl a ono se to stalo.
Spolupráce s Kurtem Ellingem či New York Voices patřily k vrcholům kariéry B-Side Bandu a kratší sestřih z koncertních záznamů obsahuje i album. Uslyšíme někdy na deskách víc?
Nikdy neříkej nikdy, ale v tomto případě nejde o otázku blízké budoucnosti. Reálněji vidím spíš další koncertní spolupráci a pak už další nahrávky nevylučuji.
Prozradíte něco konkrétního?
Jak s Kurtem Ellingem, tak s New York Voices máme skvělé vztahy. Jsme dobří přátelé. Prozradím, že ze spolupráce s námi byli nadšeni a kapelu si v podstatě zamilovali.
Mají dokonce zájem s námi absolvovat evropské turné, což považuji za největší ocenění naší práce. The Puppini Sisters, které s námi vystoupily minulý rok, znovu zahrají s B-Side Bandem v červnu na Smetanově Litomyšli a vypadá to i na společné koncerty v Německu a Anglii.