Článek
„Pořád mám co dělat a nemám čas se věnovat tomu, kolik mi je,“ řekla nedávno ČTK. V největší české hale přitom samostatně vystoupila poprvé. Paradoxně pět let poté, kdy oznámila, že již nebude koncertovat. Vydržela to ale naštěstí jen do roku 2013, kdy připravila sérii vánočních koncertů a v následujících letech se na pódia vracela.
„Najednou jsem měla strašně chudý život. Původně jsem myslela, že to bude fajn, že v nejlepším se má přestat. Přesvědčovala jsem samu sebe, zatímco ostatní přesvědčovali mě, že to nevydržím. A měli pravdu,“ řekla před třemi lety.
Kdyby Marie Rottrová nekoncertovala, česká hudební scéna by byla mnohem chudší. Neměla by totiž jednu vynikající interpretku s okouzlujícím hlasem, kterému čas na kráse nepokradl. Úterní koncert to ukázal, nadto obnažil skutečnost, že tato dáma vystačí i ve velké hale se skromně vypraveným pódiem, velkou ledkovou stěnou za zády a dvěma obrazovými plochami nahoře po stranách. Nebyl to okázalý koncert. Byl čistý, upřímný a milý.
Rottrová zpívala písničky z celé své kariéry a u většiny z nich připomněla, jak vznikly a co pro ni znamenají. Zazněly prakticky všechny její nejslavnější kousky, skladby, které – jak prozradila – má i ona velice ráda.
Na pódiu ji doprovázela skupina Neřež, jež s ní vystupuje od roku 2001, tedy patnáct let. Nahráli spolu tehdy album Podívej a byla z toho umělecká láska na další časy. V O2 areně bylo patrné, že vzkvétá, neboť pomineme-li skutečnost, že v Neřež hrají skvělí muzikanti, pak z jejich společného působení na pódiu prýštila radost z hudby i z přítomného momentu.
Rottrová si pozvala i několik zajímavých hostů. Zpívala a vzpomínala s Petrem Němcem, Jaroslavem Wykrentem a Jiřím Bartoškou. S tím zcela poprvé naživo prezentovala duet Klíč pro štěstí. „Několikrát jsme ho zpívali v televizních pořadech, ale oni vždy chtěli playback, a tak je to naživo dnes poprvé,“ zvěstovala.
Prostor dostala zpěvačka Magdalena, skupina Hradišťan, Eve Quartet i Brixiho akademický sbor, jenž pak ve svém sólovém výstupu ukázal, jak krásně lze lidské hlasy poskládat do libozvučného melodického tvaru, a to klidně s nadhledem.
Publikum nakonec zpěvačce aplaudovalo vestoje, čímž ocenilo její výkon, dramaturgii koncertu i krásný večer. Ano, možná měly písně nápadně okatý retro zvuk připomínající osmdesátá léta. Interpretovala je ale dáma, která ve svém věku zpívá pořád tak krásně, že řadu diváků dojala k slzám.
Marie Rottrová |
---|
O2 arena, Praha, 20. prosince |