Článek
Co pro vás bylo na detektivu Kunešovi tak zajímavého, že si zasloužil vlastní seriál?
Určitý amalgám „rapla“, „psychopata“ a neuvěřitelně citlivého člověka, který to ale nedává najevo. Svým způsobem je to ztroskotanec, co všechno v životě už projel, ale ve své profesi je autorita. Díky téhle rozpolcenosti se to s ním v životě neustále houpe nahoru a dolů, a to je pro scenáristu samozřejmě zajímavé a píše se to báječně.
Jak moc o vašem plánu pokračovat s Kunešem rozhodlo obsazení Hynka Čermáka?
S příchodem Hynka ten nápad vlastně vznikl. Je to zvláštní, ale Kuneš se vedle Bukowského nakonec i ukázal jako zajímavější figura. Kromě toho, Bukowského příběh už by nebylo proč dál rozvíjet, ten dosáhl vrcholu.
Kunešova parťáka ztvárnil Lukáš Příkazský.
Natáčeli jste v Krušných horách, které seriálu dávají melancholickou, syrovou náladu, a zároveň je to kvůli vysoké místní kriminalitě i věrohodné místo pro detektivku. Inspirovali jste se skutečnými případy?
Pro mě je prostředí vždycky hodně důležité. Z logiky příběhu jsme potřebovali být daleko od Prahy. Západní Čechy trochu znám, pocházeli odtamtud prarodiče. V Krušných horách je magická, mystická nálada, ještě nejsou tak postižené masovou turistikou.
A kromě toho tam v poslední době seriál nikdo netočil. Když jsme si dělali rešerše, zjistili jsme, že je tam vysoká kriminalita. Chvíli jsme se tedy domnívali, že základ pro naše případy najdeme ve skutečných zločinech, ale nakonec jsme – až na jednu výjimku – všechny vymysleli.
Dekadentní atmosféra se s hlavní postavou přenáší z Cirkusu Bukowsky z prostředí Prahy a Děčína do Jáchymova. Ale kolem Kuneše přibývá parta kolegů a vy zároveň přidáváte i humor. Jak to jde dohromady s Kunešovým charakterem?
Kuneš nechodí a netrousí vtipy, on je bručoun, medvěd bez mimiky, a protože je to vlastně sociální debil, tak v okolí naráží. Komediální rovina u téhle postavy tedy vzniká mimoděk, situačně. Je to spíš suchý, černý humor. Ale pořád je Rapl spíš temný, zachmuřený seriál. S vtipy, které v něm máme, bychom v komedii neuspěli.
Hynek Čermák alias major Kuneš.
U Cirkusu Bukowsky se táhla jedna pátrací linka celým seriálem. Nebyl pro vás teď trochu problém uzavřít v každé epizodě jeden případ?
Uzavřené epizody se vždycky píšou líp, není to tak rozevláté. Ale na druhou stranu zas trochu bojujete s tím, jak do každého případu nacpat ještě vedlejší, osobní linky, které procházejí celým seriálem. Ale i tak – píše se to líp.
Krimi a detektivky jsou teď v televizích na vzestupu, diváci je mají rádi. Sledujete práci svých kolegů a líbil se vám některý z posledních českých projektů?
Mám dost málo času, takže sleduji jen něco, čistě ze studijních důvodů, třeba pouze jednu epizodu, a k tomu ještě jen práci České televize. Projekty komerčních televizí, s výjimkou HBO, mě nezajímají. Jsou moc zaměřené na masového diváka. Zvláštní vztah mám k Případům 1. oddělení, u kterých se mi sice líbí, jak moc se snaží o věrohodnost při vyšetřování, na druhou stranu mám výhrady k interpretaci děje ve stylu „rozhlasové hry“.
K Raplovi už chystáte druhou sérii. Jak jste daleko?
U námětů jednotlivých dílů. Policejní stanici přesuneme z hor do jiného prostředí, jenže kam, to pro jistotu neřeknu… Přibudou nové postavy, ale základní parta zůstane.
Máte čas přemýšlet v téhle fázi ještě o nějakém dalším projektu?
Dopisuji scénář celovečerního filmu Volha podle románu Karla Hynieho. Je to svým způsobem podobenství – pohled na normalizaci očima řidiče Československé televize, jehož jediným snem a starostí je, aby dostal Volhu a mohl v ní vozit slavné lidi jako Karla Gotta. I když se jeho motivace zdá primitivní, stane se kvůli svému snu konfidentem STB a pak se samozřejmě začnou kolem něj dít věci.