Článek
Svěcený si na jednotlivé koncerty pozval další špičkové hudebníky. Při prvním na téma vůně baroka to bude cembalistka Jitka Navrátilová, na druhém v kostele na Dobré Vodě, kde zazní skladby Niccola Paganiniho, kytarista Miloslav Klaus, na třetím mladý nadějný klavírista K. El - Ahmadieh. Při posledním v novohradském Spolkovém domě vystoupí společně se Svěceným Ladislav Horák z pražské konzervatoře, jehož doménou je akordeon.
Svěcený Právu řekl, že před pěti lety už na Novohradsku koncertoval na přání svých přátel přímo na návsi vesničky Světví, jen pár kilometrů od Nových Hradů. „Když jsem na Novohradsko tehdy poprvé přijel, octl jsem se najednou v místech, kde je famózní příroda téměř bez lidí a říkal jsem si, je to vůbec možné, že něco takového existuje? Zdejší lokalita vyzařuje určitou energií, která mě fascinuje. Je unikátní a přiznávám, že jsem se později začal stydět, že jsem zde ještě nebyl. Nové Hrady mají jedno ohromnou výhodu, mají přímo ve městě ale i v okolí nádherné historické prostory, kde je možné vážnou hudbu prezentovat,“ popsal své dojmy z novohradské krajiny houslový virtuóz.
V Nových Hradech však nepůjde, jak říká ředitel novohradské Rezidence Jakub Dvořák, jen o čtyři atraktivní koncerty, ale i o představení nástrojů, které jsou z různých břehů hudební klasiky. Návštěvníci koncertů budou mít možnost poslouchat nejen hudbu, ale i vyprávění o hudebních nástrojích, z nichž každý má svůj historický příběh. Uvidí minimálně devatenáct unikátních houslí. Ty nejstarší jsou z roku 1602 od Giovanniho Paula Magginiho a prošly a za celou dobu prošly jen minimálním restaurováním.
Housle, které zažily Mozarta
Jak Svěcený připomíná, jde o skvostný nástroj který je ve vynikajícím stavu. O kvalitní práci starých mistrů svědčí i fakt, že lak nástroje je z 80 procent původní. V nových hradech zazní i zvuk houslí z Cremony, které vznikly pod rukami mistra Lorenza Storioniho v roce 1789 a z českých nástrojů to budou například housle Jana Oldřicha Eberleho z roku 1737 z pražské dílny U Tří housliček, ale také ty, na něž měl později hrát při návštěvě Prahy Wolfgang Amadeus Mozart u manželů Duškových na Bertramce či skvostný nástroj od Karla Boromeuse Dvořáka z roku 1890.
Podle Svěceného se jedná o jedny z nejkrásnějších českých houslí. Moc rád by získal na zapůjčení od jedné švýcarské nadace i housle Antonia Stradivariho. Rozhodnutí prý padne v nejbližších dnech.
Pro příští rok pak slibuje opět několik historických lahůdek. Posluchači prý uslyší zvuk houslí Nicoly Amatiho, pokračovatel známého houslařského rodu. Pořadatelé také hovoří o tvořivých dílnách pro mladé umělce. „Zatím chceme být při zemi, ale Nové Hrady jsou určitě vhodným místem pro setkávání s mladými interprety. Mám čerstvou zkušenost z Iránu na vysoké škole v Teheránu. Byl jsem v šoku, na jak vysoké úrovni tam mladí umělci hrají a jaké skvělé mají lektory. Proč takové workshopy ale i několikadenní neudělat pro mladé české umělce třeba právě v Nových Hradech,“ konstatoval Svěcený.