Článek
Scénickou hudbu jste komponovala už dávno. Proč až nyní slyšíme vaše skladby, vedle standardů, na desce?
Mé skladby na albu byly už dříve použity právě v divadelních představeních, ovšem v úplně jiné podobě. Asi před dvěma lety jsem si pořídila nahrávací program Logic Pro X, který má v základní nabídce úžasné možnosti. Od nasamplovaných akustických hudebních nástrojů přes elektronické zvuky až po rytmické smyčky. To mi umožňuje si jakýkoliv nápad ihned natočit, mohu aranžovat za chodu, hned si svůj výtvor poslechnout a nemusím kvůli tomu běžet do studia.
Navíc je to velmi inspirativní. Takhle jsem si hrála i s mými skladbami, o kterých jsem pak usoudila, že dozrály na album. Pro skladbu Tango napsala text slovenská autorka Mirka Ábelová, se kterou plánuji i nadále spolupracovat.
Natočila jste také osobitě přepracovanou verzi Don’t Explain od Billie Holidayové. Nebála jste se srovnávání, když tuto slavnou píseň nazpívala plejáda pěveckých legend?
Srovnávání je pro lidi typické. Ten je lepší, ta je hezčí, to chutná líp než tamto. Já používám spíše výraz jiný. Kdybych se měla bát srovnávání, nemohla bych vůbec zpívat. Píseň Don’t Explain nazpívalo mnoho zpěváků.
Mě zaujala třeba Concha Buika, která ji změnila k nepoznání, a zatraceně dobře. Nebo duet Damiena Rice & Lisy Hanniganové v aranžmá Herbieho Hancocka. Každý cítí píseň jinak a podle toho s ní naloží.
Sestava muzikantů v nahrávacím studiu se od první desky proměnila až na Petra Dvorského, střídá se také kapela pódiová. Jak vybíráte hudebníky?
Téměř všichni jsou zaangažováni ve více projektech. Někdy je obtížné dát je dohromady, proto mám pro každý nástroj v kapele alternaci. Například David Dorůžka nádherně zaranžoval i natočil píseň Goin’ Out Of My Head na mém prvním albu, teď bude hostem na křtu druhého.
Ale je pro mě důležité, abychom dobře fungovali i lidsky. Ono je to pak na muzice i na pódiu znát. Momentálně se daří.
Rozdíl mezi alby je také ve větší střídmosti aranžmá. Šlo o záměr?
Že by opět srovnávání? Já tyhle věci moc nepromýšlím. Na prvním albu se aranžérsky podílel také Petr Ostrouchov, který některé skladby obohatil o smyčce, dechy či o dobro. Vznikl větší projekt ve smyslu počtu hudebníků i celkového zvuku desky.
Nové album jsem aranžovala a produkovala úplně sama. Některé skladby nepotřebují zvlášť složitá aranžmá. Míň je někdy víc.
Proč jste jako kmotru alba vybrala herečku Annu Polívkovou?
S Aničkou se znám již delší dobu. Krom toho loni byla i s Marthou Issovou hostem mého projektu Fenomén Scat v La Fabrice. Její humor je mi velmi blízký.