Článek
Ani dobře zvolená herecká sestava, kterou je potěšení sledovat, nedokázala přehrát slabou zápletku, kdy za dvěma krvavými vraždami stála regionální korupce a čachry v univerzitním účetnictví. Od chabě motivovaného a nijak nápaditě odhalovaného zločinu se sice snažil odvést pozornost jak scenárista Petr Jarchovský, který soustředil zájem diváka k napjaté atmosféře mezi členy týmu, tak režisér Viktor Tauš, jenž se snažil o pečlivou inscenaci každého záběru i vedení herců. Ale ani v jednom případě to bohužel nemělo pouze zamýšlený účinek.
Jednak trable v týmu odvádějí pozornost od vyšetřování až příliš, takže pátrací linka se chvílemi skoro ztrácí, jednak se značná část dění odehrává v místnosti a dialogy při tom narůstají do těžko stravitelných rozměrů.
Ve snaze publikum neuspat u „mluvících hlav“ pak kamera hledá všechny možné i nemožné úhly, jen aby nahradila nedostatek kontrastu mezi těmi několika málo prostředími, v nichž se smí pohybovat.
Přestože Modré stíny přinesly i sympatické režijní nápady, zřejmě i kvůli přehnané koncentraci na detaily a jednotlivé záběry není ve filmu patrný cit pro celek, tempo a rytmus. Také Taušovo rozhodnutí režírovat sama sebe v jedné z rolí nebylo moc šťastné, jak ukázaly vrcholné scény závěrečného dílu.
Závěrem ještě poznámka: ani jeden ze dvou přístrojů, které Modré stíny před před touto recenzí zprostředkovávaly, neumožňuje posuzovat technickou úroveň filmu.
Jenže „experimentu“ s přesvíceným a podivně ostřeným obrazem i dosti nepěkného zvuku si nejde nevšimnout a nespokojeně ho komentovalo množství diváků. Aspoň část z nich určitě sérii sledovala na vybavení solidní úrovně, a tak se špatný dojem musí přičíst na vrub výhradně tvůrcům a České televizi.
| Modré stíny |
|---|
| ČT 1, 20. března, 4/4 Režie: Viktor Tauš, hrají: Klára Melíšková, Miroslav Krobot, Stanislav Majer aj. |