Husí kůže se stěhuje z knih na plátno

Teenagera Zacha Coopera potkal problém mnoha jeho vrstevníků: z místa, kde vyrůstal, se musel přestěhovat, a fakt, že to bylo z velkoměsta do zapadákova, ho dokonale znechutil.

Jenže záhy Zach zjišťuje, že život v tomhle malém městečku má i své světlé stránky: setkává se s krásnou dívkou Hannou, která žije v sousedním domě, a naváže přátelství s Champem. Což je mnohem víc, než si od stěhování sliboval i v těch nejdivočejších snech.

Jak to tak ale bývá, i v nejprosluněnějších končinách občas slunce zajde za mraky, a ty Zachovy se objevují ve chvíli, kdy zjišťuje, že Hannah má tajemného otce, ze kterého se vyklube R. L. Stine, autor série bestsellerů s názvem Husí kůže.

To by pořád ještě nebylo tak zlé. Ale jak Zach poznává sousedovu zvláštní rodinu, zjišťuje, že Stine má nebezpečné tajemství: příšery, kterými se jeho knihy proslavily, jsou skutečné, a Stine před nimi své čtenáře chrání tím, že je drží uvězněné ve svých knihách. A když pak jsou výtvory z rukopisů neúmyslně vypuštěny, začínají se dít skutečně podivné věci.

V průběhu jediné bláznivé a dobrodružné noci je pouze na Zachovi, Hannah, Champovi a Stineovi, aby spojili své síly, všechny výplody Stineovy představivosti – včetně loutky Slappyho, dívky s prokletou maskou, trpaslíků a mnoha dalších – dostali zpátky do knih, kam patří, a zachránili tak celé město.

„Ve světě Husí kůže je zábavné nechat se vystrašit,“ míní producentka Deborah Forteová. „Je plný dětských postav, do kterých se mohou čtenáři vžít a které se ocitají v pozoruhodných situacích. Navíc příběhy této série obvykle čtenářům nabízejí úžasná a zcela nečekaná zakončení, což děti zbožňují. Husí kůže se stala fenoménem, který si dokáže získat i ty nejváhavější čtenáře.“

Její kolega Neal H. Morizt dodává, že největším oříškem bylo, aby scénář zachytil skutečnou podstatu knih, ale současně divákům nabídl výjimečný filmový zážitek.“

„Knihy z téhle série jsou strašidelné, ale ne příliš. Jsou zábavné, ale ne přehnané. Toužili jsme po příběhu, který by dětské diváky dokázal oslovit, a ještě aby si užili zábavu s Jackem Blackem, který dokáže odlehčit jakoukoliv situaci.“

Black hraje R. L. Stinea a kombinaci humoru a děsu považuje za naprosto ideální. „Když jsme se s autorem setkali poprvé, dal nám jedinou radu – zachovat atmosféru knih. Scénář se mu moc líbil, byl nadšený z toho, že ho budu hrát já, a dostali jsme jeho oficiální požehnání.“

„Pro mě bylo ze všeho nejdůležitější, aby film kombinoval strašidelné prvky s humorem tak jako knihy, aby jim byl důstojným společníkem,“ říká Stine. „Vždycky jsem o knihách ze série Husí kůže hovořil jako o ,bezpečných strašidelných příbězích‘, protože děti vědí, co od nich mohou čekat. Po celou dobu, co knihu budou číst, se budou cítit v bezpečí, ale přitom se vydají na děsivá dobrodružství. Takže jsem měl velkou radost, když jsem si scénář přečetl a působil přesně jako knihy.“

Black ve filmu čelí řadě slavných Stineových výtvorů v čele s hlavním padouchem, panákem Slappym, který je ve filmu Stineovým alter egem a mozkem celé zákeřné operace.

Tvůrci oslovili společnost Ironhead Studio, aby jim navrhla a vytvořila skutečnou funkční břichomluveckou loutku – takovou, která by v mnoha ohledech připomínala Jacka Blacka. Šlo o loutku ovládanou ručně, bez jakékoliv elektroniky, kterou vodil Avery Lee Jones, jenž tuto úlohu získal na základě celonárodních konkurzů. Jones mohl Slappyho ovládat ručními ovládacími prvky ve všech ohledech: točit hlavou ze strany na stranu nebo i kolem dokola, ovládat ústa, hýbat očima, mrkat, otvírat oči dokořán či pohybovat obočím.

Představitel J. R. Stinea Jack Black se snažil vytvořit ojedinělou postavu. „Když jsem si scénář párkrát přečetl, získal jsem pocit, že tahle postava musí vypadat a mluvit jinak než já – nebylo možné připustit, aby se týpek ze Školy ro(c)ku najednou pokoušel být R. L. Stinem. Musela to být postava, jakou jsem dosud neztvárnil, někdo, jehož činy mají větší váhu, zkrátka uznávaný spisovatel.“

V Blackově podání se tak R. L. Stine ani vzdáleně nepodobá svému předobrazu, který je ve skutečnosti poměrně vtipný. „Mám rád postavy, do kterých se mohu skutečně ponořit, ztratit se v nich,“ říká Black. „Když přijdu s nějakým přízvukem nebo postavou, která se nechová jako já, získávám svobodu dělat věci, které bych normálně nedělal – když mám pocit, že hraji sám sebe, stydím se říkat některé dialogy nebo dělat některé věci. Když se schováte za jinou tváří a jiným hlasem, umožňuje vám to lépe se vyjadřovat.“

Po Blackově boku se ve filmu objevuje trojice mladých začínajících herců: Dylan Minnette jako Zach, Odeya Rushová v roli Hannah a Ryan Lee jako Champ.