Hlavní obsah

Pražské jaro 1968 z pohledu české herečky Jitky Frantové

Právo, rh

Moje pražské jaro je titul divadelního představení, k němuž scénář napsala a jako jediná aktérka v něm účinkuje herečka Jitka Frantová, která ve středu převzala medaili Za zásluhy o kulturu z rukou prezidenta ČR Miloše Zemana. Představení bude uvedeno v sobotu 31. října od 19 hodin ve zkušebně pražského Národního divadla (provozní budova).

Foto: archiv herečky

Jitka Frantová v představení Moje pražské jaro v Římě

Článek

Moje pražské jaro mělo premiéru v roce 2008 v produkci Fahrenheit 451 Teatro v režii Daniele Salvy v Římě, kde herečka již dlouhá léta žije. Bylo určeno pro italské publikum jako seznámení s událostmi pražského jara 1968, s tím, co mu předcházelo, i tím, co následovalo.

Jitka Frantová musela jako manželka jednoho z protagonistů pražského jara, politika Jiřího Pelikána, opustit slibnou hereckou kariéru a odejít s manželem z tehdejšího Československa. Oba pak žili v Římě, kde Jiří Pelikán bojoval proti sovětské okupaci a normalizaci a za nastolení demokracie v Československu a Jitka Frantová se dokázala vrátit na jeviště a hrát nejen v italském, ale i německém jazyce.

V představení Moje pražské jaro se historie odvíjí proudem jejích vzpomínek. Stěžejním tématem je věčná a zároveň stále aktuální potřeba lidské svobody. Je to příběh dvou svědků oné doby, dvou životů, ve kterých se křížily jejich osudy s všudypřítomnou politikou. Představení je doprovázeno autentickými dobovými projekcemi.

„Moje pražské jaro je představení, které se narodilo v Itálii a je určeno pro italské publikum. Proto se vám možná bude zdát popisné či naivní, protože mnohé z toho, o čem vyprávím, znáte (i když u nejmladší generace si o znalostech let minulých dovoluji zapochybovat), mnohé jste možná sami prožili. Pro Italy, a pro západní společnost vůbec, má ale pražské jaro a jeho následky neobyčejný význam, protože znamenalo v celosvětovém měřítku začátek rozkladu mezinárodního, do té doby jednolitého komunistického hnutí.

Využila jsem této příležitosti, abych italskému publiku přiblížila onen úsek pohnuté české historie. Nejsem politik ani historik, nemohu a také nechci, aby mé představení působilo dojmem politického mítinku nebo historické přednášky. Jsem herečka, a proto jsem zvolila tuto osobní formu, protože v divadle jde vždy především o lidské osudy. Vyprávím okolnosti pražského jara a toho, co následovalo, ze svého osobního pohledu. Ale ujišťuji vás, že jediné slovo není vymyšlené, vše je pravda,“ říká Jitka Frantová.

Představení je uvedeno v italském jazyce s českými titulky.

Výběr článků

Načítám