Článek
Když Kate objeví dům smrti mexického kartelu, je pověřena, aby se připojila k tajné operaci vedené záhadným kolumbijským agentem známým pouze jako Alejandro a zvláštním agentem Mattem.
Usilovně se snaží sebe samu přesvědčit, že ve jménu spravedlnosti stíhá zločince, ale ocitá se v srdci tajného bojiště, na kterém se střetávají nemilosrdné kartely, zabíjením posedlí úkladní vrazi, ilegální tajní američtí špióni a tisíce nevinných lidí.
„Sicario je silnou výpovědí o operacích pololegálních agentů a mexických kartelech. Ale je to také příběh o Americe, o střetu idealismu a realismu při řešení problémů jiných zemí,“ říká režisér Denis Villeneuve.
Když scenárista Sheridan začal toto téma zkoumat, zjistil, že je to jako píchnout do sršního hnízda.
Scénář napsal Taylor Sheridan, Texasan, který vyrůstal v době, kdy ještě bylo cestování jižně od hranic běžné.
„Uvědomil jsem si, že tohle Mexiko už neexistuje, Mexiko, do kterého jste si mohli kdykoliv zajet, je pryč. Stalo se z něj místo, kde neplatí žádné zákony.“
„Je to film o mnoha volbách,“ dodává Benicio Del Toro o jedné ze svých nejkonfliktnějších rolí, mstivém a zároveň citlivém vrahovi Alejandrovi.
„Je těžké jednoznačně říct, že některá postava je opravdu dobrá, nebo špatná. Světí účel prostředky? Co se stane, když se ocitnete v situaci, kdy chcete zabít jednoho chlápka, a zabijete dalších 250 nevinných lidí? Zlého chlápka jste sice dostali, ale za jakou cenu?“
Proti zločinu protiprávně
„Kate tenhle svět láká,“ říká Emily Bluntová (Ďábel nosí Pradu, Čarovný les, Na hraně zítřka) o své zarputilé hrdince. „Uvědomuje si, že když dělala svou práci přesně podle pravidel, znala věci jen povrchně, a nyní chce uvěřit, že dokáže udělat něco, co to zásadně změní. Ale už samotné rozhodnutí nedržet se přesně pravidel, obrátí její život naruby.“
Joshe Brolina, který je známý svými vyhraněnými postavami (Tahle země není pro starý, Muži v černém 3, Everest), fascinovalo téma omezování lidských svobod v zájmu bezpečnosti společnosti. „Film nastoluje nezodpovězenou otázku, kterou si občas klade každý z nás, totiž zda boj proti zločinnosti protiprávními prostředky nezpůsobí nenapravitelné škody.“
Když scenárista Sheridan začal toto téma zkoumat, zjistil, že je to jako píchnout do sršního hnízda. Ocitl se ve světě tajných špionážních programů CIA, tajných dohod, kšeftů Národního úřadu pro kontrolu obchodu s drogami, kartelů, které vraždí novináře zkoumající jejich operace, a „domů smrti“ - obytných domů, kde nikdo nebydlí a ve kterých jsou nepřátelé kartelů běžně zazdíváni. Nebyl to ani trochu běžný scenáristický průzkum pro hraný film.
„Cestoval jsem podél hranice ve sluncem spálených příhraničních městech. Neexistuje totiž, že byste se na něco mohli zeptat členů kartelu nebo vládních představitelů. Jediný způsob, jak se něco dozvědět, je získat si důvěru lidí, kteří jsou situací nejvíce postiženi - migrantů, které nouze donutila překročit hranice a osídlit zemi nikoho mezi jižní Arizonou, Novým Mexikem a severním Mexikem.”
Morálka versus realita
Kate je typická filmová hrdinka: žena, pro kterou byla práce a vlast vždy na prvním místě, která si kolem sebe vybudovala jakýsi ochranný štít, ale přesto se ukáže, že je zranitelná. Nic ji totiž nemohlo připravit na svět, ve kterém je dobro a zlo obráceno naruby, ve kterém američtí agenti používají stejně nelítostné praktiky jako kartely a ve kterém cokoliv lidského je přesně tím, co vás dostane do hledáčku nájemného vraha.
Není tedy divu, že má rozporuplný vztah k Alejandrovi. Tento v jedné osobě bývalý prokurátor truchlící pro svou vyvražděnou rodinu a sicario z vlastního rozhodnutí je ochotný udělat cokoliv, jen aby svrhnul kartely, které mu obrátily život v trosky.
Kate děsí jeho krvavá minulost, fascinuje ji, jak dokáže projevit soucit a hrdinství, ale vždy ji ohromí, jak se mžikem dokáže změnit ze starostlivého člověka v nelítostného zabijáka.
Třetím členem nesourodého tria je údajný agent ministerstva obrany Matt, který si v souladu se svou filozofií „jakýmikoliv nezbytnými prostředky“, dokáže všechno ospravedlnit.
„Myslím, že je přesvědčen, že kdyby bylo nutné na ochranu Ameriky zabít na celé planetě každého, kdo není Američan, tak přesně to by se mělo udělat. Chápe to jako ,my nebo oni‘. Znamená to snad, že je zlý? Záleží na úhlu pohledu,“ říká Sheridan.