Článek
Co vás vedlo k tomu napsat divadelní hru?
Už je to tak dlouho, že si to nepamatuju. Napsal jsem kdysi asi čtyřicet stran, ale pak jsem měl nějakou jinou práci, pak zase další, další a další... Kromě toho jsem také psal téměř sedm let scénáře k televiznímu pořadu Tele Tele, potom jiné scénáře. No, a také jsem trochu zapomněl, že mám rozepsanou hru.
Kolik prostoru má ve hře Večírek improvizace?
Podle jména autora Večírku se dá vyčíst, kdo jsem. Kurt Krutys! A ten odmítá připustit i jen drobný náznak improvizace v textu svého díla. Herci mají povoleno improvizovat pouze na vyhrazených místech. I plnohodnotně hrát mohou pouze ve svém volném čase.
Podle čeho jste s režisérem Ondřejem Sokolem obsazovali ve Večírku jednotlivé role?
Ti herci, pro které jsem to kdysi troufale začal psát, už se věkově mírně posunuli. Ruda Hrušínský, Lála Dulava, Veronika Žilková a další z Činoherního klubu, kde jsem s nimi tehdy vystupoval. Tuhle představu jsem tedy musel opustit.
Hru jsem dopsal a předal ji Ondřejovi i s plnou mocí. Převzal ji, ale nevšiml si, že na ní chybí notářské ověření, a tak se z ní stala moc poloplná. Prostě se na něčem domlouváme spolu.
My si vzácně rozumíme v tom, jak by měly vypadat současné divadelní inscenace, věrohodný styl hraní, scéna i muzika. Takže mu absolutně důvěřuju, včetně obsazení rolí.
Dnes jste výrazným představitelem současného českého humoru. Kdo vás v této oblasti z českých humoristů ovlivnil, z koho čerpáte?
Pokud mě někdo ovlivnil, tak si to neuvědomuju. Nikdy jsem se nechtěl nechat ovlivňovat nikým. I v psaní si jdu svou cestou, pro někoho možná nesprávnou, ale pro mě jedinou možnou. Někdy si po ní pěkně vykračuju, někdy po ní fofrem zdrhám. Takže nečerpám z nikoho, maximálně ze stojanu u pumpy.
Existuje nějaký druh humoru, který vyloženě nemáte rád?
Kurt Krutys nedělí humor na druhy. Michal Suchánek také ne. Ten chce pobavit hlavně sám sebe, a ono to často pobaví i ostatní.
Ve Večírku budou účinkovat i vaši kolegové z populární televizní Partičky. Máte být vy čtyři zárukou toho, že se lidé budou při představení smát, anebo vaše ambice takové nejsou?
Ostatní z Partičky v tom hrají proto, že jsou dobří a vím, co umějí. Partička vznikla proto, že se navzájem bavíme a klape nám to. Je to na ní znát.
A k nám jsme do Večírku přizvali herce, kteří nám na to pasují a nebude s nimi pruda. Ambice, aby se lidi smáli, možná máme. Především chceme, aby se pobavili, což ovšem nemusí nutně obsahovat smích. Večírek je krutokomedy. Smrt, pohřeb, tanec a vaječný koňak.
Nepřekvapuje vás někdy, čemu všemu se při vašich partičkovských improvizacích lidé upřímně smějí?
Spíše mě překvapuje, čemu všemu se nesmějí. Kolikrát je to přece tak chytré...
Setkání spolužáků
Hra Večírek líčí setkání bývalých spolužáků mezi čtyřicítkou až padesátkou při kolaudaci rodinného domu. Svým chováním popírají obecně rozšířený omyl, že lidé s věkem moudří.
Parta kamarádů, kteří pravděpodobně nebyli ani na střední škole vzory chytrosti, však dovedla díky odžitým letům svou blbost téměř za hranice lidských možností.
Zatímco první polovina hry se odehrává na pozadí kolaudačního večírku, místem pokračování vzniklého za dramaturgické spolupráce se Sokolem je jízda autobusem na pohřeb jednoho ze spolužáků.