Žena nepřežila odběr vajíček, další bojovala o život. Lékaři osvobozeni

Za usmrcení a ublížení na zdraví z nedbalosti jim hrozilo až šest let vězení, soud je ale zatím nepravomocně osvobodil.

Právu se nyní podařilo získat rozsudek, který přesně mapuje poslední hodiny a minuty osudného dne, na jehož konci jedna z žen zemřela na operačním sále při marném boji lékařů o její život, a druhou vyrvali ze spárů smrti na poslední chvíli.

Bylo 18. června 2015 a na soukromé reprodukční klinice v Brně nic nenasvědčovalo blížící se tragédii. Dvě mladé ženy se sešly na stejném zákroku, sdílely společný pokoj. Obě už měly jednu bezproblémovou zkušenost s darováním vajíček za sebou. Obě ženy podstoupily zákrok a měly se zotavovat. Jenže jejich stav se začal horšit. Podle státního zastupitelství v tu chvíli oba lékaři neodhadli vážnost situace.

„Podcenili možnost vzniku vnitřního krvácení a rozhodli se obě ženy pouze sledovat namísto jejich odeslání do nemocnice, i když neměli k dispozici potřebné přístrojové vybavení a možnost laboratorní kontroly k zjištění či vyvrácení zdravotních komplikací. Zdravotní potíže hodnotili nedostatečně kriticky a zejména opožděně, čímž znemožnili včasný transport a zásah k zastavení nitrobřišního krvácení,“ stálo v obžalobě.

Když už se lékaři kliniky rozhodli přivolat záchranku a převézt jednu z žen do Fakultní nemocnice v Brně, bylo pozdě. Žena okamžitě putovala na sál, kde jí z břicha odsáli 4,5 litru krve. „Při operaci se rozvinul plicní edém, došlo k srdeční zástavě a úmrtí v důsledku příliš dlouhého vnitřního krvácení. K úmrtí nemuselo dojít, pokud by lékaři poškozenou adekvátně sledovali, provedli správnou diagnostickou rozvahu a včas ji odeslali do nemocnice,“ byl přesvědčen státní zástupce.

Druhou ženu lékař kliniky vezl vlastním autem do Nemocnice Milosrdných bratří, kde také musela na sál, při komplikované operaci jí museli lékaři odstranit vaječník a vejcovod. Poté však nastaly další komplikace a žena byla v ohrožení života, nakonec ale svůj boj vyhrála. Z celého zážitku si ale odnesla těžké psychické trauma.

Oba lékaři kliniky před soudem svou vinu odmítli. „Je mi to líto, ale své povinnosti jsme nezanedbali. Nikdy předtím ani potom jsem nezažil tak závažné komplikace. Sledovala je sestra, když si začaly stěžovat, přivolal jsem i kolegu, provedli jsme vyšetření i ultrazvuk, ale nic nenasvědčovalo tak vážnému stavu,“ tvrdil lékař provádějící odběr vajíček.

„Stále přemýšlím, jestli se tomu dalo zabránit, ale jak si to promítám v hlavě, myslím, že jsme byli úplně bezmocní. Nikdy jsem se s takovým průběhem nesetkal,“ tvrdil jeho kolega.

Dívka, kterou se nepodařilo zachránit, přijela do Brna z jihu Čech. „Byla tou klinikou nadšená, říkala, jací jsou tam bezvadní lékaři,“ vypověděla u soudu její matka.

Čtyři ze sedmi slyšených znalců hovořili u soudu přímo o pochybení lékařů kliniky či systémové chybě v péči o paci­ent­ky v takovém zařízení. „Úmrtí bylo v příčinné souvislosti s poskytováním lékařské péče. Společný jmenovatel u obou poškozených byla zvýšená hormonální stimulace vaječníků, nedostatečná pooperační monitorace a diagnostické rozpaky lékařů kliniky,“ prohlásil první znalec.

Další znalec uvažoval nad tím, že vliv mohlo mít nesprávné podání anestezie, která byla v zařízení používána v rozporu s doporučením Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Systémovou chybou bylo, že odběry byly prováděny v zařízení, ve kterém chybí zázemí a není možno řešit známé komplikace. Protože ke komplikacím dlouho nedocházelo, nebo se je vždy podařilo nějak vyřešit, došlo k tzv. fenoménu normalizace deviace, kdy je nestandardní postup již vnímán jako normální a bezpečný. Systém byl nastaven tak, že všechno jde dobře, ale už nebylo to, co když se něco zkomplikuje,“ nebral si servítky znalec.

Senát brněnského městského soudu v čele s Ditou Řepkovou nakonec rozhodl, že vinu lékařů obžaloba neprokázala. „Obžalovaní činili v konkrétní okamžik vše pro to, aby se stav pacientek zlepšil. Oběma poskytli shodnou péči. Není vyloučen vliv anestetika na zdravotní stav poškozených, což nemohli obžalovaní vůbec předpokládat. Neexistuje tak praktická jistota, že se stal skutek, pro který byla obžaloba podána,“ rozhodli soudci. S jejich verdiktem se státní zástupce nesmířil a podal odvolání.

Klinika se nechtěla k případu šířeji vyjadřovat předtím, než rozhodne odvolací soud. „Pracovníci kliniky byli hluboce zasaženi touto událostí. Bohužel medicína přináší svá rizika i při zdánlivě banálních zákrocích. Pracovníci kliniky samozřejmě analyzovali oba tyto zcela ojedinělé a mimořádné případy a ihned z nich vyvodili příslušné závěry. Před i po tomto případu zde proběhly tisíce obdobných zákroků zcela bez komplikací. Klinika od počátku disponuje veškerým technickým i personálním vybavením, které je požadováno příslušnými náročnými předpisy pro takový druh činnosti,“ napsal Právu advokát kliniky.

„Klinika se rovněž smluvně zavázala k mlčenlivosti v obou případech v rámci dohody o narovnání s poškozenými. Tuto dohodu uzavřela bez ohledu na odpovědnost či zavinění,“ dodal advokát.