Článek
„Přestože soud neprovedl některé důkazy původně navržené obžalobou, vina obžalovaného byla prokázána mimo jakoukoliv důvodnou pochybnost,“ odůvodnil verdikt předseda senátu Jan Šott.
„Obžalovaný je usvědčován svou korespondencí s řadou přátel, v níž poměrně konzistentně líčí své osudy na východě Ukrajiny,“ pokračoval Šott s tím, že tyto důkazy jsou podporovány zejména výpověďmi svědků.
Kantor v roce 2015 odletěl z Prahy přes Rostov na Donu do Donbasu, kde podle obžaloby podstoupil výcvik a stal se odstřelovačem v armádě samozvané Luhanské lidové republiky. V ní se podle spisu dostal na hodnost seržanta a účastnil se bojových operací.
Uprchlému Čechovi hrozí za teror na Ukrajině až 20 let vězení
„Jako člen průzkumně-diverzní skupiny osobně uskutečňoval pokládání min v oblasti podélné čáry rozhraničování a pastí z granátů," tvrdí žalobce Martin Bílý, který pro Kantora navrhoval za teroristický útok a účast na teroristické skupině dvacetiletý trest vězení.
Podle Kantorova obhájce ale nebyl proveden žádný důkaz, který by svědčil o jednání uvedeném v obžalobě, a on navrhl Kantora obžaloby zprostit.
Při hlavním líčení vypovídalo několik znalců a svědků, Kantorových kamarádů. Ti vypověděli, že obžalovaný mluvil o tom, že se chce zapojit do bojů na Ukrajině na straně proruských separatistů nebo že jim psal zprávy o jeho úspěších v separatistické armádě.
Tyto výpovědi v závěrečné řeči mírnil Kantorův obhájce s tím, že jeho klient měl tendenci dělat se zajímavějším a zprávy o tom, co na Ukrajině dělá, je třeba brát s velkou rezervou.
Jeden z Kantorových kamarádů uvedl, že byli spolu v kontaktu ještě v roce 2016. Dostal prý ale posléze e-mailem zprávu, že je Kantor mrtvý, potvrdit se to ale nepodařilo.
Policie obvinila pět lidí z terorismu. Organizovali výjezdy na Ukrajinu
V souvislosti se zapojením Čechů do bojů na Ukrajině proběhla koncem dubna po celé republice rozsáhlá razie, při které bylo zadrženo pět lidí. Podle Bílého jsou podezřelí z trestných činů souvisejících s terorismem.
Jedním z obviněných je podle médií například předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl. Policie následně pětici i samotný spolek obžalovala.
Podle zjištění policie jeden ze členů spolku v minulosti odjel do Donbasu, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci.