Hlavní obsah

Za slova o brutálním úniku informací dostal bývalý detektiv podmínku

Právo, Novinky, bad, rav
Praha
Aktualizováno

Bývalý elitní detektiv Jiří Komárek se dopustil zneužití pravomoci úřední osoby, když na adresu policejního prezidenta v televizi prohlásil, že je podezřelý z brutálního úniku informací. Nepravomocně o tom ve čtvrtek rozhodl Okresní soud Praha Západ a uložil detektivovi trest odnětí svobody na jeden rok s odkladem na dva roky.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Okresní soud pro Prahu západ začal 21. prosince 2017 řešit případ bývalého detektiva Jiřího Komárka (na snímku), který čelí obžalobě kvůli tomu, že nařkl policejního prezidenta z brutálního úniku informací.

Článek

Podle soudkyně Jitky Drábkové reorganizace policie s kauzou úplně nesouvisí, ale s Komárkovým jednáním ano. Nicméně pokud jej to frustrovalo, měl se zachovat trochu jinak.

„Morálně mám svým způsobem pro jednání pana obžalovaného pochopení, byl svým způsobem frustrován, neměl důvěru v Generální inspekci bezpečnostních sborů a podobně, ale nemůžu s ním souhlasit po právní stránce,“ uvedla soudkyně s tím, že měl jednat zákonným způsobem.

„Nevyčerpal veškeré zákonné prostředky, které se nabízely. Mohl se obrátit na vrchní státní zastupitelství nebo nejvyšší státní zastupitelství,“ dodala soudkyně.

Komárek loni v červnu v České televizi na adresu policejního prezidenta prohlásil, že je „osobou podezřelou z brutálního úniku informací v rámci objasňování hospodářské trestné činnosti ve stamiliónových částkách“.

Komárek to prohlásil v době, kdy probíhala policejní reorganizace. Konkrétně poté, kdy bylo rozhodnuto o sloučení Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu (ÚOOZ) a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) v Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Trestní oznámení na Komárka podal sám Tuhý, státní zástupce Pavel Prýgl ho následně obžaloval ze zneužití pravomoci úřední osoby, protože se svým výrokem měl Komárek dopustit neoprávněného zveřejnění informací z trestního řízení.

Podle Prýgla se Komárek snažil znevěrohodnit Tuhého v očích veřejnosti, navíc ve veřejnoprávním prostředku. Za což Tuhý požaduje 50 tisíc korun jako nemajetkovou újmu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Policejní prezident Tomáš Tuhý u soudu, který řeší případ bývalého detektiva Jiřího Komárka. Ten obvinil Tuhého z brutálního úniku informací.

Komárek před Okresním soudem Praha Západ žalobu odmítl. „Určitě se vinen necítím,“ prohlásil ze začátku bývalý detektiv. „Neuvedl jsem to proto, že jsem Tuhého chtěl znevěrohodnit ve veřejnoprávním prostředku,“ dodal. Nemínil podle svých slov svým výrokem ohrozit objasnění trestných činů, naopak se tím snažil zabránit ohrožení vyšetřování řady dalších kauz.

„Svá slova jsem pronesl ve veřejném zájmu,“ řekl Komárek. „V danou dobu jsem neviděl jinou možnost, jak upozornit veřejnost, v jakém stavu je policie a jací lidé jsou nejvyšší funkcionáři, kteří vedou policii,“ dodal.

Komárek ve své řeči zmínil různé policejní kauzy od Jany Nagyové (Nečasové), lobbisty Rittiga a kauzy úniků informací Bereta nebo Vidkun.

Podle Tuhého měl vyřčený výrok za cíl znedůvěryhodnit jeho osobu, ¨Policii České republiky a zabránit reorganizačním změnám. „Jednalo se o absurdní útok pana obžalovaného vůči mojí osobě,“ prohlásil policejní prezident a podotkl, že nikdy nedostal informaci, že by byl kdykoliv z čehokoliv podezřelý.

„Nikdy nebylo objasněno, co bylo myšleno tím brutálním únikem z mé strany,“ řekl soudu Tuhý a dodal, že faktické dopady takto závažného obvinění byly nedozírné, mimo jiné se celá věc dotkla i jeho rodiny.

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který u soudu vypovídal jako svědek, uvedl, že Komárkovi dal pověření ke komunikaci s médii ohledně reorganizace nebo jeho odchodu od policie. Věděl o tom, že Komárek má informace z kauzy Vidkun, a věděl, že pokud bude dotázán, tak ty informace použije.

Napjaté vztahy

Šlachta měl s vedením policejního prezidia napjaté vztahy. Přišel prý za ním tehdejší náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube a chtěl informace o probíhajících kauzách, aby se policejní prezident dokázal pohybovat v mediálním prostoru a dokázal odpovídat na otázky novinářů.

Navíc mu prý bylo mu řečeno, že si kauzy nechává sám pro sebe. Určité informace z probíhajících kauz totiž nemohly z jeho rozhodnutí opustit útvar ÚOOZ. Například v kauze Vidkun nebyl Tuhý informovaný o tom, že bude zadržen olomoucký hejtman. „Byl jsem to já, kdo rozhodl, že se nebudou informovat nadřízené články,“ uvedl Šlachta.

Poslední kapkou pro něj byla kauza úniků informací Bereta. „Druhý den (po spuštění Berety) jsem se dozvěděl, ať si dávám pozor, že se připravuje reorganizace útvaru. Považoval jsem to za blbost, protože jsem nevěřil, že někdo něco takového dokáže vymyslet,“ řekl Šlachta, později reorganizaci označil za zrůdnost.

Soudkyně Jitka Drábková plánuje celou věc ve čtvrtek skončit.

Související články

Výběr článků

Načítám