Článek
Švachula se zatím k obvinění nevyjádřil, pro Právo z vazby vzkázal, že detektivové a státní zastupitelství na něj tlačí, aby jim dodal informace o trestné činnosti dalších politiků. Švachulovi v těchto dnech také Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost na vazbu.
Podle informací Práva vyšetřovatelé údajné brněnské úplatkářské kauzy doufali, že se jim podaří dostat do sítě nejen místní šíbry, ale že se přes ně dokážou propracovat k ještě výše postaveným politikům.
Návštěvu nepopřel
Jenže řetězec důkazů se zatím podle dostupných informací zasekl u již obviněných úředníků a podnikatelů v čele se Švachulou. Právě bývalý politik z hnutí ANO sedící v brněnské vazební věznici měl podle svých slov a záznamů věznice už několikrát nevyžádanou návštěvu z policie a státního zastupitelství.
Bez přítomnosti advokáta mu měla být předložena výhodná nabídka spolupráce – pokud se rozhodne vypovídat a stáhne s sebou někoho dalšího, může počítat s okamžitým propuštěním z vazby a nižším trestem. Pokud by snad poskytl dostatek informací pro obvinění „velké ryby“, pak by jeho trest mohl být dokonce velmi mírný.
Státní zástupce Radek Mezlík návštěvu nepopřel, zato jedním dechem vyloučil jakýkoli nátlak na obviněné. „Zákon přesně určuje úkony, u kterých je nezbytná účast obhájce. V případě, že se obviněný rozhodne hovořit se státním zástupcem o možnostech spolupráce, nejde o úkon použitelný později u soudu a je na obviněném, zda při rozhovoru bude trvat na přítomnosti obhájce, či nikoli,“ řekl Právu Mezlík.
Již několikrát jsme uváděli, že pokud nás vyšetřovatelé pustí do spisu, na což máme podle zákona právo, bude můj klient vypovídat. Spis je ale před námi nadále utajován
„Obdobně není nutná účast obhájce, dostává-li se obviněnému poučení. V této věci několik obviněných usiluje o spolupráci s policií a ke všem vazebně stíhaným obviněným byl zachován rovný přístup, a to také z hlediska jejich poučení o institutu spolupracujícího obviněného,“ dodal státní zástupce.
Švachula však sveřepě mlčí. „Již několikrát jsme uváděli, že pokud nás vyšetřovatelé pustí do spisu, na což máme podle zákona právo, bude můj klient vypovídat. Spis je ale před námi nadále utajován,“ řekl Právu jeho advokát Kárim Titz.
„Místo toho se vždycky před vazebním zasedáním objeví úřední záznam od policie o tom, že někdo řekl, že můj klient by mohl utéct do Švýcarska, nebo naposledy dokonce do Turecka. Když žádáme soud o to, aby byl zdroj této informace vyslechnut k ověření takových údajů, klidně i v režimu utajeného svědka, nejsme vyslyšeni,“ popsal Titz.
Právo mělo možnost seznámit se se dvěma úředními záznamy vyšetřovatelů Národní centrály proti organizovanému zločinu. V případě „švýcarské stopy“ velmi stručný záznam hovoří o tom, že „Švachula opakovaně v okolí svých blízkých prohlašuje, že v případě, že bude mít horkou půdu, vycestuje mimo území České republiky, konkrétně do Švýcarska, odtud pak dále do zemí mimo EU, aby nebyl v moci těchto justičních orgánů“.
V Turecku má prý peníze
Doklad o výslechu osoby mající informace o možném politikově útěku do Turecka je obsáhlejší. Kromě informací, že Švachula do země velmi často jezdil, se v něm uvádí, že také najal řidiče, který do Turecka autem převezl velkou finanční hotovost.
„Tvrzení v záznamu se nezakládají na pravdě, můj klient například předložil pas, ze kterého je zřejmé, že v posledních několika letech byl v Turecku jen jednou, a to na dovolené se svým synem,“ uvedl Titz.
Policisté nechtějí říci, kdo jim informaci o Turecku řekl. „Byla by tím zásadně ohrožena její bezpečnost, potažmo je zde důvodná obava z ovlivňování budoucí svědecké výpovědi této osoby či jejího zastrašování ve prospěch Jiřího Švachuly, současně uvedení její totožnosti není možné z důvodu dekonspirace možného dalšího trestního řízení,“ varují policisté v dokumentu.
Za 27 let praxe v advokacii jsem se s takto rozporuplným rozhodnutím nesetkal
„Není překvapením, že totožnost vypovídající osoby není uvedena, dokonce bych se nedivil, kdyby tato osoba vůbec neexistovala. Máme za to, že oba úřední záznamy jsou smyšlené, účelově vytvořené a nemohou obstát v případě zkoumání jejich pravdivosti, respektive pravdivosti tvrzení v nich obsažených. Dokud nám však nebude umožněno nahlédnout do utajené části spisu, jsou možnosti obhajoby za situace, kdy obecné soudy zcela rezignují na svoji funkci, značně omezené,“ přiznal Titz.
Proti dalšímu trvání vazby Švachula protestoval i u brněnského krajského soudu a u Ústavního soudu (ÚS), avšak bez úspěchu. „Vazba nesmí být zneužívána k působení na obviněného tak, aby se ke spáchání trestného činu doznal, případně začal spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, toto je zcela základní zásada trestního práva,“ zdůraznil jeden z hlavních argumentů advokát Titz.
S tímto názorem se však ÚS neztotožnil. „Držení ve vazbě může také sloužit jako prostředek nátlaku na obviněného, aby se dosáhlo jeho doznání,“ napsal soud do odůvodnění, s nímž mělo Právo možnost se seznámit.
„Pro mne osobně je toto odůvodnění rozhodnutí ÚS zcela nepochopitelné, jelikož zcela vybočuje z dřívější rozhodovací praxe a jde proti všem zásadám právního státu. Za 27 let praxe v advokacii jsem se s takto rozporuplným rozhodnutím nesetkal,“ dodal Titz.
